
V dokumentu, o němž informuje server Euronews, požaduje 14 členských států včetně Česka “samostatnou politiku soudržnosti“, která by zajistila, že příští dlouhodobý rozpočet EU podpoří konkurenceschopnost a konvergenci v regionech EU.
Návrh příštího rozpočtu EU po roce 2027 je za dveřmi, a politická situace není zdaleka klidná. Poslední známka toho, že to v unii je vře, je tato: 14 členských států podpořilo neoficiální dokument, který se staví proti plánům Evropské komise na centralizaci řízení a rozdělování fondů EU.
“Pouze samostatný a robustní rozpočet a metodika přidělování prostředků podle regionů, která by odrážela různé úrovně rozvoje regionů, spolu se samostatnou legislativou věnovanou politice soudržnosti mohou zajistit, že příští víceletý finanční rámec (VFR) přinese dlouhodobou jednotu, konkurenceschopnost a konvergenci napříč regiony EU,“ uvádí se v dokumentu.
Bulharsko, Česko, Řecko, Španělsko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko podepsaly podle Euronews neoficiální dokument o “politice soudržnosti v budoucím VFR“, jehož cílem je zajistit samostatný fond na snižování socioekonomických rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími evropskými regiony.
Výzva nadpoloviční většiny členských států přichází v reakci na únik informací o plánech komise vytvořit pro každou zemi EU jeden fond (zahrnující přibližně 530 programů) a vázat příjem prostředků na plnění politických cílů. Tato případná centralizace řízení a přístupu k penězům EU by dala větší moc národním vládám a Bruselu a zároveň by poškodila regiony a další útvary Evropské komise. Návrh rozpočtu na příští dlouhodobé finanční období (2028-2034) by měla představit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 16. července – kritika ze strany regionů, členských států, europoslanců a zástupců průmyslu však nabírá na síle.
Polsko i středolevá skupina socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu vyjádřily znepokojení nad záměrem komise sloučit desítky jednotlivých finančních toků do jediného fondu pro každý členský stát, jak je podrobně popsáno v jejich stanoviscích k příštímu víceletému finančnímu rámci. “Důrazně se postavíme proti přístupu ‚jeden národní plán na členský stát‘, stejně jako proti možnosti, aby národní plány byly podloženy pravidlem ‚platby proti reformám‘,“ napsali socialisté v dopise von der Leyenové, zaslaném tento týden v pondělí.
Socialisté – druhá největší skupina v Parlamentu – rovněž vyzvali šéfku komise, aby navrhl a větší a ambicióznější dlouhodobý rozpočet, který by překročil současné jedno procento HDP EU, což odpovídá přibližně 1,2 bilionu eur.
Polská konzervativní vláda mezitím zdůraznila, že budoucí reformy by neměly vést k další centralizaci nebo slučování nástrojů financování. “Regiony by měly zůstat jádrem politiky soudržnosti,“ uvádí se v jejím pozičním dokumentu z 1. července.
Společná zemědělská politika EU (SZP) a politika soudržnosti tvoří dohromady více než dvě třetiny celkového rozpočtu EU – a Polsko, které z politiky soudržnosti získává nejvíce finančních prostředků, trvá na tom, že jejich společný podíl ve víceletém finančním rámci by neměl být nižší než v současnosti. “Jednou z priorit příštího VFR by mělo být zvýšení významu hospodářské, sociální a územní soudržnosti v rámci EU a snaha o konvergenci,“ hájí Polsko svůj poziční dokument. “Konkurenceschopnost a soudržnost jsou dvě strany téže mince,“ uzavírají odpůrci tušeného konceptu.