„Data ukazují, že Česká republika si v evropském srovnání nestojí špatně a naše strategie zvyšování bezpečnosti funguje. Pomohla tomu například aktualizace bodového systému nebo budování bezpečnější silniční infrastruktury, ať už jde o nové úseky dálnic či obchvaty měst. Stále se ale můžeme inspirovat příklady dobré praxe z dalších evropských zemí,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Evropská unie zaznamenala v roce 2025 celkově mírný pokles počtu obětí dopravních nehod, tempo zlepšování však stále neodpovídá stanoveným cílům do roku 2030. Podle předběžných údajů EK zemřelo na silnicích EU přibližně 19 400 osob, což představuje meziroční snížení o 3 %.
Průměrná úmrtnost v důsledku dopravních nehod v Evropské unii dosáhla hodnoty 43 usmrcených na milion obyvatel. Mezi jednotlivými státy přetrvávají výrazné rozdíly – zatímco například Švédsko vykazuje dlouhodobě velmi nízké hodnoty, některé země střední a východní Evropy zůstávají nad průměrem EU. Česká republika se v roce 2025 nachází právě na úrovni tohoto průměru, podobně jako Rakousko a Slovensko, zatímco Polsko a Maďarsko jej mírně překračují. Přestože většina zemí zaznamenala meziroční pokles, tempo zlepšení není dostatečné pro dosažení cíle snížení počtu obětí o polovinu do roku 2030.
Při srovnání s referenčním obdobím let 2017–2019 došlo v celé EU k poklesu počtu usmrcených o 16 %, což je výrazně méně, než předpokládaných téměř 30 %. V rámci zemí Visegrádské skupiny je vývoj rozdílný – nejvýraznějšího pokroku ze všech zemí EU dosáhlo Polsko (o 42 %), zatímco Česká republika vykazuje pokles o 23 %, tedy lepší výsledek než průměr EU. Analýzy zároveň ukazují, že pozitivní trend se neprojevuje rovnoměrně napříč regiony ani jednotlivými skupinami účastníků silničního provozu.
„Z hlediska příčin dopravních nehod zůstávají v České republice klíčovými faktory zejména nevěnování se řízení, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti a alkohol a návykové látky,“ uvedl Neřold. Negativní vývoj byl zaznamenán například u usmrcených cyklistů, seniorů, kteří se stali obětí dopravní nehody, ale rovněž u starších řidičů jako viníků smrtelných nehod. Problematický je také vývoj počtu úmrtí na dálnicích a rizika spojená s nákladní dopravou.
„Výrazné snížení počtu obětí dopravních nehod v posledních letech se odehrává navzdory tomu, že automobilové dopravy citelně přibylo,“ dodal Neřold. Průměrná dopravní intenzita na českých dálnicích narostla mezi lety 2020 a 2025 o 12 %, na nejvytíženějších úsecích dálnic dokonce o třetinu.
Preventivní aktivity je nutné cílit na nejrizikovější skupiny a situace. BESIP proto pokračuje v kampaních věnovaných pozornosti za volantem, bezpečnosti motocyklistů, chodců a cyklistů, dodržování rychlosti a používání pásů. Důležitou roli hraje dohled policie zaměřený na nejrizikovější chování a spolupráce s kraji a městy na odstraňování nehodových lokalit.
- Jaká je úmrtnost na silnicích v ČR?
- V loňském roce zemřelo v České republice 43 lidí na milion obyvatel v důsledku dopravních nehod.
- Jak se Česká republika srovnává s EU?
- Česká republika se nachází na úrovni průměru EU, což znamená, že její úmrtnost na silnicích odpovídá evropskému průměru.
- Jaké opatření přispěly ke snížení úmrtnosti?
- Mezi opatření patří aktualizace bodového systému a budování bezpečnější silniční infrastruktury.
- Jaké jsou cíle EU do roku 2030?
- Cílem EU je snížit počet obětí dopravních nehod o polovinu do roku 2030, což vyžaduje rychlejší tempo zlepšení.