Tuzemské pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva. To je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024 a dokonce o 1,6 milionu hektolitrů méně než v roce 2019. „V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ ilustruje situaci Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Dlouhodobě v návaznosti na produkci klesá domácí spotřeba piva. Ta se v loňském roce snížila o 3,2 % a v průměru dosáhla nového historického minima 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024. Pokles zaznamenal i export, který loni tvořil více než čtvrtinu celkového výstavu pivovarů. Meziročně se snížil o 8,2 %. V roce 2024 se přitom díky vysokému zájmu především v sousedních zemích podařilo vyvézt rekordní množství českého piva. „Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export,“ vysvětluje Tomáš Slunečko.
Dlouhodobě jedinou rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, o 4 % více než v roce 2024. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba zvýšila více než dvojnásobně a zájem o něj roste i v zahraničí.
Změny ohrožují hospody a restaurace
Prohlubuje se také rozdíl mezi konzumací piva v hospodách a restauracích (on-trade) a maloobchodním odbytem (off-trade). Podíl konzumace v gastronomických podnicích meziročně klesl o jeden procentní bod na 28 %.
„České pivo čelí významným změnám ve společnosti. Nadále zůstává důležitou součástí české gastronomie a kultury, ale výrazně se mění spotřebitelské preference. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ říká Slunečko.
Tyto změny dopadají především na gastronomii. Restaurace a hospody jsou často finančně závislé na příjmech z prodejů nápojů, zvláště pak piva. V současnosti ale čelí úbytku hostů i rostoucím provozním nákladům, což část podniků nutí omezovat provoz nebo zcela zavřít. Nejvýrazněji se to dotýká podniků v regionech, zejména na vesnicích a v maloměstech. Tam restaurace a hospody představují důležitý zdroj místní zaměstnanosti a často fungují jako přirozená místa setkávání. Jejich zánik tak pro místní obyvatele znamená nejen ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.
Gastronomie a s ní spojený pivovarnický sektor mají přitom významný ekonomický přínos. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. Jde také o vysoce lokální průmysl. České pivovary využívají z více než 90 % tuzemské suroviny a Češi zároveň konzumují minimum importovaného piva (celkový podíl dovozu na spotřebě je jen 1,9 %). Samotný sektor pohostinství a ubytování pak v tuzemsku zaměstnává přes 190 000 lidí.
„Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti. Stát musí vnímat silnou roli české gastronomie a nastavit podmínky tak, aby se v ní vyplatilo podnikat. Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva a předseda Gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.
„Pohostinství podle nás potřebuje podporu. Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech,“ dodává Tomáš Slunečko.
Ležáky vedou
Z hlediska druhů piva pokračoval loni růst obliby ležáků (stupňovitosti 11 až 12) na úkor výčepních piv (stupňovitosti 7 až 10), přičemž ležáky tvořily už 59 % celkové spotřeby. Mírně meziročně posílila kategorie pivních speciálů, a to na 5,4 %.
Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev. Kvůli klesající produkci celkově oslabily všechny pivní obaly. Nejvíce konkrétně PET lahve, kterých na trh zamířilo o 14 % méně než v předchozím roce.
[1] Ležáky stupňovitosti 11-12 tvořily 59,2 % spotřeby. Výčepní piva stupňovitosti 7-10 tvořily 35,5 % spotřeby. Ostatní druhy tvořily 5,4 % spotřeby.
[2] Pivní lahev tvořila 40 % produkce, plechovky 23 %, PET lahve 6 %, sudy 28 % a cisterny 3 %.
https://ceske-pivo.cz/spotreba-piva-cesko-2025
- Jaká byla spotřeba piva v Česku loni?
- Loni dosáhla průměrná spotřeba piva v Česku historického minima 121 litrů na obyvatele.
- O kolik klesla produkce piva v Česku?
- Celková produkce piva v Česku klesla o 4,3 % na 19,96 milionu hektolitrů.
- Jaký vliv má pokles spotřeby na export piva?
- Pokles domácí spotřeby se odrazil i na exportu, který loni klesl o 8,2 %.
- Jak se vyvíjí spotřeba nealkoholického piva?
- Spotřeba nealkoholického piva roste, loni se jeho produkce zvýšila o 4 % na 1,68 milionu hektolitrů.