Návrh v aktuální podobě není podle jejího názoru připraven k dalšímu projednání.
Navíc způsob, jakým je materiál předkládán a projednáván, přitom vytváří významnou nejistotu v území. Obce i jejich zaměstnanci dnes nevědí, podle jakých pravidel se mají řídit, zda mají za obec zahajovat úkony v územním plánování a stavebním řízení nebo počkat na změny, což v praxi vede k odkládání klíčových rozhodnutí a brzdění rozvoje.
Tento stav lze označit za neudržitelný a vyžadující zásadní korekci legislativního procesu, který byl od počátku nevhodně zvolen.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
jmenuji se Jindra Tužilová, jsem vedoucí legislativní analytička Sdružení místních samospráv ČR. V oblasti legislativy se pohybuji téměř pět volebních období a v minulosti jsem pracovala i na stavebním úřadě. Dovoluji si tedy říct, že tuto problematiku znám nejen z pohledu normotvorby, ale i z praxe.
Děkuji za prostor, který jste mi věnovali. Ráda bych ho využila k jednomu zásadnímu sdělení:
Tento návrh změny zákona – konkrétně komplexní pozměňovací návrh – není v kondici, aby obstál v aplikační praxi.
Zjednodušeně řečeno: nebude fungovat. Má příliš mnoho vad. Rozhodně nejde o bezvadný materiál.
Proč tomu tak je?
Protože byla zvolena cesta, která není vhodná pro tvorbu takto rozsáhlých reforem.
Legislativní pravidla vlády s takto komplexní materií v této fázi procesu jednoduše nepočítají. Nevyžadují po poslanecké iniciativě klíčové dokumenty – důvodové zprávy, RIA, analýzy dopadů nebo výpočty nákladů.
Tím nijak nezpochybňuji poslaneckou zákonodárnou iniciativu. A proces by to možná unesl, kdyby tisk byl připraven dokonale. Ale tento tisk ST 67 ani další jeho verze bezvadně připraven nebyl. A hlavně projednány předem.
Proč si tohle dovolím říct?
Protože otázky, které jsme řešili už v roce 2021 při rušení soustavy stavebních úřadů – tedy spisová rozluka, archivy, zaměstnanci nebo budovy – si klademe dodnes. No a v oblasti územního plánování dokonce otázky jen přibývají, protože se jedná o zcela nové změny.
Dovolím si jednoduché srovnání:
Kdyby byl tento návrh v prosinci předložen do meziresortního připomínkového řízení, dnes by byl velmi pravděpodobně už na Legislativní radě vlády, možná i na vládě.
A vy byste dnes rozhodovali na základě transparentního procesu. Viděli byste, proč se co mění, kdo změny navrhuje a proč byly přijaty nebo odmítnuty. Měli byste v zádech Legislativní radu vlády – tedy špičku našich právníků a legislativců.
Ano, rozhodnutí je vždy politické. Ale má být učiněno nad kvalitně připraveným materiálem.
To se zde, bohužel, neděje.
Upřímně řečeno – není v lidských silách se s tímto posledním komplexním návrhem v tak krátkém čase kvalifikovaně seznámit, pokud nemáte k dispozici silný tým seniorní legislativců. Návrh je totiž obsahově velmi odlišný od původního tisku.
Přesto, přechodná ustanovení stále nejsou dostatečně dořešena, či vysvětlena, a tak se na nás UŽ NYNÍ obracejí obce s dotazy, zda mají zahajovat změny územních plánů či podávat žádosti o stavební povolení něco čekat na přijetí již 13. novely a co v ní tedy bude a jaké dopady je čekají. Takže už teď rozvoj obcí stojí.
Máme sice další verzi návrhu, ale otázky stále zůstávají otevřené či nedořešené.
Osobně jsem absolvovala desítky jednání a setkání, my sami jsme uspořádali dvě konference, ale žádná konference, „roadshow“ ani prostor pro vyjádření se k celému tisku v rozsahu několika minut nemůže nahradit standardní transparentní legislativní proces. O zaslaných podnětech, které zůstávají bez odezvy, nemluvě.
K té ne příliš vhodně zvolené cestě musím ještě dodat, že v případech, kdy jsme jako organizace o návrhu jednali, tak jsme vlastně jednali primárně se zástupci/zaměstnanci ministerstva, mocí výkonnou, nikoli s předkladateli, poslanci. Což samo o sobě vyvolává opodstatněné otázky o střetu zájmů moci výkonné a zákonodárné a přináší navazující otázky k výdajům z veřejných rozpočtů.
Možná by se tohle dalo přehlédnout, kdyby výsledkem byl kvalitní a funkční materiál. Ale to není tento případ.
Proto si dovolím na závěr jedno konkrétní doporučení:
Zabývejte se v otázce stavebního zákona především sněmovním tiskem 167, kterým je na devadesátku nutné odložit účinnost povinnosti vkládat informace do Národního geoportálu.
A zpomalte tento proces. Nepokračujte v tomto „běhu průsmykem“, vraťme se ke standardnímu, transparentnímu a osvědčenému legislativnímu procesu.
Protože předpokládám, že nikdo z vás nechce, aby tento zákon dopadl jako například zákon o podpoře bydlení, protože v případě takto dvou zásadních reformovaných oblastí budou dopady nefunkční legislativy opravdu fatální na mnoha úrovních chodu státu a ekonomiky, a hlavně v některých případech už bohužel nevratné.
Děkuji vám za pozornost.
- Jaké jsou hlavní nedostatky stavebního zákona?
- Hlavní nedostatky zahrnují nejasnosti v pravidlech územního plánování a stavebního řízení, což brzdí rozhodování obcí.
- Kdo vystoupil na hospodářském výboru?
- Na hospodářském výboru vystoupila Jindra Tužilová, vedoucí legislativní analytička Sdružení místních samospráv ČR.
- Proč je stavební zákon považován za problematický?
- Zákon je považován za problematický, protože nebyl správně připraven pro takto rozsáhlé reformy a obsahuje mnoho vad.
- Jaké kroky by měly být podniknuty k nápravě?
- Je nutné provést zásadní korekci legislativního procesu a zajistit, aby byly dodány klíčové dokumenty jako důvodové zprávy a analýzy dopadů.