Zástupci zemědělských organizací Visegrádské skupiny, Agrární komory České republiky, Slovenské zemědělské a potravinářské komory, Národní rady zemědělských komor Polska a Maďarské agrární komory, se sešli ve dnech 14. a 15. května v Loučni, aby jednali o aktuální situaci na trzích jednotlivých zemí i o tématech národní a evropské politiky. Mezi hlavní body jednání patřily prohlubující se negativní trendy na evropském trhu, které dopadají nejen na mlékárenský sektor, obiloviny a olejniny, ale také na další odvětví živočišné a rostlinné výroby. Situaci navíc zhoršují vysoké náklady způsobené geopolitickým napětím a nestabilními cenami energií v kombinaci s nízkými výkupními cenami.
„Pomyslné nůžky mezi náklady a výkupními cenami se neustále rozevírají, což dopadá na zemědělce všech velikostí, výrobních zaměření i právních forem. Situace se stává neudržitelnou a je třeba ji řešit na národní i evropské úrovni. Intenzivně proto jednáme s Ministerstvem zemědělství a jsem rád, že jsme se s partnery ze Slovenska, Polska a Maďarska shodli na společném apelu směrem k Evropské komisi. Pokud připustíme pokračující útlum zemědělství, ohrozíme tím potravinovou bezpečnost našich zemí, což by v dnešní geopolitické situaci představovalo značné riziko,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal, který je zároveň viceprezidentem evropské nadnárodní organizace COPA.
Agrární organizace proto ve společném komuniké vyzvaly k aktivaci mechanismů intervenčních nákupů, přijetí opatření ke stabilizaci vnitřního trhu a usnadnění exportu mimo země Evropské unie. Zároveň požadují okamžitá i dlouhodobá opatření na úrovni EU, která povedou k omezení nadměrného růstu výrobních nákladů a regulatorní zátěže zemědělců. Současně apelovaly na vytvoření zvláštního evropského fondu pro obtížně pojistitelná rizika zahrnující dopady klimatických změn, nákaz zvířat a rostlin i tržních šoků.
S tím souvisejí také pokračující debaty o budoucím víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034 a o podobě Společné zemědělské politiky EU pro toto období. Právě proti jejímu směřování protestovaly v loňském roce tisíce zemědělců se stovkami kusů těžké zemědělské techniky napříč Evropou. Agrární organizace zemí Visegrádské skupiny nadále požadují zachování silného zemědělského rozpočtu a skutečně společné, zjednodušené a předvídatelné politiky, která zároveň dokáže pružně reagovat na vývoj světových trhů. Současně požadují stejné podmínky pro dovoz potravin ze třetích zemí, jako jsou Ukrajina, státy sdružené v uskupení Mercosur nebo Austrálie, kterým Evropská unie prostřednictvím obchodních dohod stále více otevírá svůj trh.
Samostatným bodem jednání byly také zákazy účinných látek v přípravcích na ochranu a ošetřování rostlin na evropské úrovni, za které často neexistují odpovídající náhrady. Škůdci a další škodlivé organismy si tak postupně vytvářejí rezistenci vůči zbývajícím povoleným látkám. Rostliny oslabené stále častějšími jarními mrazy a nedostatkem vody v půdě pak pěstitelé nedokážou dostatečně chránit před škodami, což se následně negativně projevuje na objemu úrody. Agrární organizace Visegrádské skupiny proto ve společném komuniké vyzvaly k přepracování systému hodnocení rizik a ke zrychlení schvalovacích procesů přípravků. V samostatném společném dopise zároveň vyzvaly Evropský parlament a Radu EU k okamžitému řešení situace.
Jednání k tématu přípravků na ochranu rostlin se zúčastnila také odbornice ze slovenského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Bronislava Škarbová, ředitel Odboru přípravků na ochranu rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Pavel Minář a zástupci profesních sdružení – předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská a tajemník Ovocnářské unie České republiky Roman Chaloupka.
Dvoudenní jednání bylo zakončeno exkurzí u předního českého producenta zeleniny Bramko CZ v Semicích a společným pracovním obědem. Komuniké se závěry jednání bude předáno Evropské komisi a organizaci Copa-Cogeca.
Společné komuniké zemědělských komor Visegrádské skupiny z 15. května 2026 z Loučně najdete zde.
Kontakt pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel.: 721 306 431
Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba tři tisíce členů, což zahrnuje kolem osmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR. Je také součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se pravidelných jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.
- Jaké jsou hlavní příčiny krize v mlékárenství?
- Hlavními příčinami jsou hromadění mléka na trhu, rostoucí náklady na produkci a nízké výkupní ceny.
- Co požadují agrární organizace od Evropské komise?
- Agrární organizace požadují aktivaci krizové rezervy a přijetí opatření na podporu zemědělců.
- Jaké dopady má krize na zemědělce?
- Krize negativně ovlivňuje rentabilitu produkce a ohrožuje potravinovou bezpečnost v regionu.
- Jaké další sektory jsou krizi postiženy?
- Kromě mlékárenského sektoru čelí problémy také pěstitelé obilovin a olejnin, a další odvětví živočišné a rostlinné výroby.