Metodické selhání NPI namísto pomoci školám
Kulatý stůl jasně pojmenoval systémovou roli Národního pedagogického institutu (NPI). NPI měl jako hlavní koordinátor poskytovat školám komplexní metodickou podporu, aktivně sbírat data a reagovat na vývoj projektu. Pokud ČŠI ve své zprávě poukazovala na nedostatky v metodice evaluace ze strany škol, bylo jednoznačnou povinností NPI tuto podporu školám poskytnout a systémové vyhodnocování zlepšit.
Zapojené školy navíc opakovaně nabízely NPI i ministerstvu svá vlastní bohatá kvalitativní i kvantitativní data o rozvoji klíčových kompetencí žáků, avšak instituce o ně neprojevily zájem a ptaly se pouze na formální záležitosti. Namísto toho, aby stát pomohl školám nastavit lepší evaluační nástroje, rozhodlo MŠMT o radikálním zrušení celého projektu.
Iniciátorka setkání, poslankyně Renata Zajíčková, zdůraznila, že v diskuzi o kombinované výuce nesmíme mluvit o suchých úřednických projektech, ale o konkrétních lidských osudech.
„Pro mnohé děti – ať už to byly děti nadané, nebo ty, které si v běžném systému například prošly šikanou – byla kombinovaná výuka záchrannou sítí, kde konečně zažily bezpečí a motivaci. Stát nesmí k takto citlivým otázkám přistupovat byrokraticky, ale s vědomím, že školou žijí konkrétní děti se svými emocemi a prožitky,“ uvedla Renata Zajíčková, stínová ministryně školství za ODS, místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, mládež a sport.
Hlasy z praxe: Příběhy dětí a nutnost zachovat bezpečné prostředí
Pro mnoho dětí představuje kombinovaná výuka (například expediční formát) jediné funkční vzdělávací řešení, které je drží uvnitř školského systému. Jde o mimořádně nadané žáky, děti se specifickými vzdělávacími potřebami, žáky z geograficky odlehlých oblastí či děti, které mají zkušenost se šikanou v klasických školách.
Dominika Špačková, matka nadané dcery (expediční ScioŠkola): „Je nesmírně těžké najít pro nadanou dívku vhodný vzdělávací systém. Když vám stát na konci května oznámí, že vaše dítě v osmé třídě nemá kam nastoupit do devítky, je to pro rodinu neřešitelná situace. Nechci dceru dávat do domácího vzdělávání a izolovat ji od kolektivu.“
Čeněk Kočan, žák 7. ročníku (program Touzapo, Erazim): „V životě jsem neměl skoro žádné kamarády, ale až v Touzapu jsem našel lidi, kteří mi rozumí a se kterými můžu normálně mluvit. Teď se to zrušilo, což je mi extrémně líto a přijde mi to nefér. Opravdu nevím, co budu od září dělat.“
Michal Vodička, ředitel Svobodné školy Přerov: „Kombinovanou výuku jsme využívali i u mladších dětí z geograficky odlehlých obcí. Pomohlo nám to integrovat do systému děti, které by jinak zůstaly v izolovaném domácím vzdělávání. Umožnili jsme jim být v kolektivu a rozvíjet se. Pro rodiče je toto náhlé zrušení obrovskou ranou.“
Petr Kolečkář, ředitel základní školy v Jihlavě: „Mnoho rodin chce zůstat součástí oficiálního vzdělávacího systému, a právě kombinovaná výuka jim to umožňovala. Pokud jim tuto cestu zavřeme, zařídí se po svém a odejdou mimo systém. Z ministerstva nám bylo řečeno, že oni vidí ‚velká čísla‘, zatímco my vidíme jen konkrétní děti a to je prý špatně. Já si ale myslím, že vidět za každým rozhodnutím konkrétní dítě je naopak naprosto správně.“
Matěj Frgala, ředitel sítě škol Erazim: „Školy v kombinované výuce vykazují srovnatelné vědomostní výsledky jako běžné školy a my se ptáme, proč je to vnímáno jako selhání? Kombinovaná výuka má být plnohodnotnou alternativou, která navíc u dětí rozvíjí samostatnost, sebedisciplínu a kompetence, na které se ale inspekce při svém šetření vůbec neptala.“
Pořadatelka kulatého stolu Renáta Zajíčková adresuje výzvu ministrovi školství a vedení MŠMT: „Věřím, že pokud se na celou věc podíváme očima dětí, vznikne prostor pro konstruktivní dialog a přehodnocení tohoto rozhodnutí. Pan ministr často veřejně hovoří o nutnosti inovací a naplňování Strategie 2030, která přesně tyto moderní formy výuky vyžaduje. Ráda bych ho proto touto cestou vyzvala, aby se osobně sešel se žáky a zástupci zapojených škol, vyslechl si jejich zkušenosti a společně jsme našli cestu vpřed.“
Účastníci kulatého stolu nabízí partnerskou ruku k nalezení kompromisu a žádají MŠMT aby zvážilo:
- Co je kombinovaná výuka?
- Kombinovaná výuka spojuje různé metody vzdělávání, aby lépe vyhověla potřebám žáků, zejména těch s různými výzvami.
- Jaké jsou hlavní problémy kombinované výuky?
- Hlavními problémy jsou nedostatečná metodická podpora a absence komunikace mezi školami a státními institucemi.
- Jak reagovalo MŠMT na pokusy o kombinovanou výuku?
- MŠMT rozhodlo o ukončení pokusného ověřování kombinované výuky, což vyvolalo obavy mezi zástupci škol a rodiči.
- Jaké jsou názory účastníků kulatého stolu?
- Účastníci se shodli na nutnosti zlepšit komunikaci a podporu ze strany státu, aby se zajistila kvalitní výuka pro všechny děti.