Historici, teologové, pedagogové, studenti a další zájemci se během tří dnů zaměří na otázky spojené s církevními dějinami a jejich místem v širším vyprávění českých moderních dějin. Letní školu v úterý 8. září dopoledne zahájili zástupci pořádajících institucí. Za Ústav pro studium totalitních režimů vystoupil 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický, který ve svém úvodním projevu zdůraznil mimořádnost celého setkání: „Vůbec poprvé se zde v takto společném formátu scházejí tři pražské teologické fakulty – Husitská, Katolická a Evangelická. Každá z nich má svou vlastní tradici, své zkušenosti a svůj pohled na dějiny. To, že se dnes potkávají společně, je podle mě velmi dobrý příklad toho, jak může akademické prostředí překračovat své vlastní hranice a vést otevřený dialog. A je podle mě příznačné, že se tak děje právě tady, v Arše,“ uvedl na začátek projevu přičemž dále zdůraznil, že dějiny církví nejsou oddělenou kapitolou našich moderních dějin, ale jejich přirozenou součástí. „Církve, jejich představitelé i jednotliví věřící procházeli stejnými dějinnými zlomy jako celá společnost – někdy byli jejich oběťmi, jindy se proti nesvobodě dokázali postavit a v některých případech samozřejmě existovaly i příběhy selhání. Právě o těchto různých zkušenostech je potřeba mluvit otevřeně a bez předem daných schémat,“ prohlásil Kamil Nedvědický.
Odborný program prvního dne zahájil historik Jaroslav Cuhra z Archivu bezpečnostních složek přednáškou „Jak integrovat fenomén osobní víry a příslušnosti k církvím do vyprávění moderních českých dějin? Stačí opravdu pojmový aparát tradičních církevních či náboženských dějin?“ Téma otevřelo jednu ze zásadních otázek, kterým se současné historické bádání věnuje: jakým způsobem zachytit osobní zkušenost víry a náboženské identity v příběhu moderní společnosti a jak překročit tradiční hranice mezi církevními, náboženskými a politickými dějinami. Na to pak navázal Tomáš Černušák z Historického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ve své přednášce představil Český historický ústav v Římě, jeho historii, současné fungování i perspektivy dalšího rozvoje.
Odpolední část programu nabídla představení vybraných odborných publikací a metod, které jejich autoři při zpracování témat využili. Pavel Helan z Husitské teologické fakulty UK představil edici Československo a Svatý stolec. Michael Pfann se věnoval publikaci K svobodě je dlouhé putování. Život Českobratrské církve evangelické v letech 1968–1989 a historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR představil knihu Hrdinou se člověk nerodí, ale stává. Kardinál František Tomášek, církev a stát (1965–1992). Poté následovala společná diskuse autorů publikací s účastníky, kterou moderoval Peter Morée.
Letní škola tak vytváří prostor nejen pro prezentaci výsledků odborného výzkumu, ale především pro vzájemnou výměnu zkušeností a různých pohledů na církevní dějiny. Právě společná účast tří teologických fakult dává letošnímu ročníku specifický charakter a otevírá možnost dlouhodobější spolupráce napříč jednotlivými institucemi. Letní škola církevních a náboženských dějin pokračuje v Paláci Archa až do 10. září.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / Jindřich Mynařík
https://www.ustrcr.cz/tri-teologicke-fakulty-poprve-spolecne-letni-skola-zacala
- Co je Letní škola církevních a náboženských dějin?
- Letní škola je třídenní odborné setkání, které propojuje tři pražské teologické fakulty a zaměřuje se na církevní dějiny.
- Kdy a kde se Letní škola koná?
- Letní škola probíhá od 9. do 10. září 2026 v Paláci Archa.
- Kdo zahájil Letní školu?
- Zahájení Letní školy provedl Kamil Nedvědický, 1. náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů.
- Jaký je program Letní školy?
- Program zahrnuje přednášky, diskuse a představení odborných publikací zaměřených na církevní dějiny.