SCALE 2026: Jak dostat nové léčby k pacientům

Praha 13. října 2026 (PROTEXT) – Praha dnes hostí třetí ročník mezinárodní konference SCALE 2026, která do Míčovny Pražského hradu přivádí zhruba 40 odborníků z Evropy, USA, Ukrajiny a Česka. Debata se zaměřuje na to, jak dostat nové léčebné postupy od vědeckých důkazů přes regulaci a klinickou praxi až k pacientům. Mezi nejvýraznější hosty patří Nora Volkow, ředitelka Národního institutu pro zneužívání drog, jedna z klíčových osobností amerického výzkumu duševního zdraví a závislostí, dále bývalý guvernér Texasu Rick Perry, psychiatr a odborník na trauma prof. Eric Vermetten, bývalý příslušník U.S. Navy SEAL Marcus Luttrell nebo generálporučík námořní pěchoty USA ve výslužbě Martin R. Steele a další výrazné osobnosti z oblasti psychiatrie, výzkumu a léčby PTSD.

Evropa řeší krizi duševního zdraví a také otázku, jak dostat inovativní léčbu k pacientům

Rozsah evropské krize ukazují data Evropské komise (EK), podle které zažilo v předchozích 12 měsících 46 % Evropanů emocionální nebo psychosociální problém, například depresi nebo úzkost. Podle stejného průzkumu více než polovina lidí, kteří podobný problém řešili, nevyhledala odbornou pomoc. EK zároveň uvádí, že už před pandemií měl v EU problémy s duševním zdravím přibližně každý šestý člověk a celkové náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně.

Duševní zdraví se tak postupně posouvá z tématu, které bylo dlouho vnímáno především jako oblast zdravotní a sociální politiky, k otázce kapacity zdravotnických systémů, produktivity, společenské odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti evropské zdravotní péče.

„Evropa dnes neřeší pouze to, jak rozšířit kapacity stávající péče. Musíme řešit také pacienty, u nichž současná léčba nefunguje dostatečně nebo vůbec. Nestačí mít pozitivní klinickou studii, potřebujeme cestu, jak její výsledky převést do klinické praxe, nastavit bezpečnostní standardy a léčbu skutečně zpřístupnit pacientům,“ říká prof. Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

Tento posun se promítá také do evropské legislativy. Rada EU 28. září 2026 přijala svou pozici k novému nařízení a směrnici, které představují rozsáhlou reformu evropské farmaceutické legislativy. Evropský parlament ve své pozici k reformě upozornil na nenaplněné zdravotní potřeby v oblasti duševního zdraví a podporuje lepší přístup k novým léčbám, včetně mechanismů tzv. compassionate use, tedy časného přístupu k některým léčivům ještě před jejich standardním schválením. Nyní bude o přijetí legislativy rozhodovat Evropský parlament.

„Evropská regulace se právě dostává do fáze, kdy se bude rozhodovat, jak rychle dokáže Evropa převést vědeckou inovaci do dostupné léčby. Je zásadní, že se v evropské debatě duševní zdraví stále výrazněji objevuje jako oblast nenaplněných potřeb. Pro inovativní léčbu je klíčové vytvořit regulační cestu od klinického výzkumu přes schválení a sběr dat až ke skutečnému přístupu pacienta. Jinak riskujeme, že budeme dobří ve vědeckém výzkumu, ale mnohem pomalejší v jeho praktickém využití,“ říká Viktor Chvátal, hlavní organizátor konference SCALE a zakladatel PsychedelicsEUROPE.

Česko má vlastní a v evropském kontextu unikátní zkušenost

Česká republika v posledních letech vytvořila vlastní legislativní i klinický rámec pro některé nové přístupy v oblasti duševního zdraví. V roce 2024 vstoupila v platnost nová právní úprava psychomodulačních látek, která vytvořila samostatný regulační rámec pro tuto kategorii látek.

Významnější posun nastal v oblasti léčby psilocybinem. Od 1. ledna 2026 je jeho léčebné použití v České republice za stanovených podmínek legální a možné výhradně ve zdravotnických zařízeních. ČR tak vytvořila jeden z prvních a nejkomplexnějších právních rámců pro léčebný psilocybin v EU.

Česko má současně silné zázemí v klinickém výzkumu. V Národním ústavu duševního zdraví probíhají studie PSIKET, které zkoumají využití psilocybinu a ketaminu mimo jiné u léčby rezistentní deprese a deprese spojené s onkologickým onemocněním.

Česká republika navíc hrála aktivní roli při návratu duševního zdraví na evropskou politickou agendu. Během českého předsednictví Radě EU v roce 2022 se v Bruselu uskutečnila mezinárodní konference zaměřená na odolnost duševního zdraví a téma se dále dostalo do centra evropské debaty.

„Česká republika dnes nemusí čekat na to, co udělají ostatní. Máme výzkumná pracoviště světového významu, klinickou zkušenost a také právní rámec pro léčebný psilocybin. Další otázkou je financování. Potřebujeme investovat do nekomerčních klinických studií realizovaných v Česku, do českých vědeckých kapacit, do vzdělávání odborníků a připravit modely úhrady. Stále nemáme odpověď na řadu otázek. Výzkum bez financování se do klinické praxe nedostane a inovace bez připraveného systému zůstane dostupná jen omezenému počtu pacientů,“ říká Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres.

Jedním z klíčových témat českého modelu je nyní úhrada a ekonomická efektivita nových terapií. Proto pod taktovkou Nadačního fondu PSYRES probíhá studie nákladové efektivity psilocybinem asistované terapie, jejíž výsledky mají poskytnout podklady zdravotním pojišťovnám a institucím hodnotícím zdravotnické technologie pro budoucí rozhodování o úhradě.

Česká zkušenost je specifická také tím, že veřejné zdravotní pojištění již v některých případech pokrývá část ketaminem asistované léčby. To vytváří první praktickou zkušenost s financováním nových terapeutických přístupů.

Česká debata už přitom není pouze otázkou legislativy. Některé nové postupy jsou v tuzemsku součástí reálné klinické praxe. Psychedelická klinika Psyon zahájila ketaminem asistovanou psychoterapii již v roce 2020 jako první zařízení v Evropě.

„Práce s pacientem ve změněném stavu vědomí vyžaduje specifické dovednosti, které nepokrývá běžné klinické vzdělání ani psychoterapeutický výcvik. U psychedelik totiž nelze účinek látky oddělit od kontextu, ve kterém je podána. Vliv má rozpoložení pacienta, prostředí i průběh péče od přípravy po integraci. Zásadní roli pak hraje osoba terapeuta a jeho vztah s pacientem. Proto jsme v roce 2025 otevřeli první klinický nástavbový výcvik v psychedeliky asistované psychoterapii v ČR, kde předáváme zkušenost ze šesti let praxe a více než 3 200 sezení s ketaminem. Data z léčby navíc systematicky vyhodnocujeme, protože mohou přispět ke standardizaci péče i k jejímu plnému začlenění do systému,“ říká Filip Tylš, jeden ze zakladatelů a odborný garant kliniky Psyon.

V rámci léčby psilocybinem má Česko již doporučený klinický postup a stanovilo, kdo může psilocybin předepisovat a podávat. Dalším krokem je jednotná implementace pravidel, jasné rozdělení odpovědností a odpovídající vzdělávání celého terapeutického týmu.

Vedle klinického výzkumu a farmakologie se SCALE věnuje také souvisejícím aspektům péče o pacienta, jako jsou příprava, práce s tělem a následná integrace. Právě jejich význam podle Kristiny Pomothy stále více vystupuje do popředí.

„Budoucnost psychedelické léčby nebude stát jen na samotné látce. Rozhodovat bude kvalita celého terapeutického procesu, příprava pacienta, práce během terapie a následná integrace. Tyto aspekty budou zásadní pro to, aby bylo možné nové terapeutické přístupy bezpečně a odpovědně začlenit do standardní péče,“ říká Kristina Pomothy, ředitelka Curacura.

Česká zkušenost zároveň ukazuje, že samotná legislativa nestačí. SCALE proto přináší také konkrétní návrhy, jak český model dále rozvíjet. Patří mezi ně vznik Asociace poskytovatelů psychedeliky asistované terapie, která by propojila klinické poskytovatele a pomohla nastavovat společné standardy péče, dále vznik Státního výboru pro léčebné využití psychedelických látek jako odborného poradního orgánu a také vytvoření trilaterální iniciativy Česka, Polska a Ukrajiny zaměřené na PTSD a psychickou odolnost.

Ukrajina ukazuje skutečný rozsah PTSD

Samostatná část SCALE se věnuje Ukrajině. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v důsledku války v zemi přibližně 10 milionů lidí ohroženo rozvojem problémů v oblasti duševního zdraví. WHO v únoru 2026 zároveň uvedla, že 72 % dotázaných Ukrajinců zažilo během předchozího roku úzkost nebo depresi, ale odbornou pomoc vyhledal pouze každý pátý.

České a ukrajinské výzkumné a zdravotnické instituce již zároveň spolupracují na výzkumu a léčbě, včetně projektů zaměřených na psychedeliky asistovanou terapii. Významným místem této spolupráce je Dnipropetrovská oblast, která patří mezi regiony přímo zasažené válkou a zároveň čelí zvýšené poptávce po péči o duševní zdraví.

„Pro Ukrajinu už nejde o vzdálenou debatu o budoucnosti psychedelické medicíny. Válka vytvořila rozsáhlou potřebu péče o PTSD a další trauma a současně ukázala limity současných kapacit. Potřebujeme proto současně posilovat tradiční péči a připravovat bezpečný, vědecky podložený rámec pro nové terapeutické přístupy, včetně výzkumu, vzdělávání odborníků a lepší spolupráce s evropskými partnery,“ říká Oleh Orlov, předseda Ukrainian Psychedelic Research Association (UPRA).

USA a nový impuls pro výzkum PTSD a léčby veteránů

SCALE se zaměřil také na Spojené státy, ty letos vyslaly do výzkumu psychedelických léčebných postupů nový silný signál. Prezident Donald Trump v dubnu 2026 nařídil urychlit vývoj nových léčebných postupů pro závažná duševní onemocnění a vyčlenit 50 milionů dolarů na související výzkum. FDA následně poskytla prioritní regulatorní podporu několika programům zaměřeným mimo jiné na psilocybin a PTSD. Významnou skupinou v tomto výzkumu jsou američtí váleční veteráni.

„Když mluvíme o inovativní léčbě PTSD, mluvíme o lidech, kteří se po návratu z války často vracejí domů s traumatem, které klasická péče nedokáže vždy dostatečně řešit. Ve Spojených státech proto vidíme stále větší ochotu investovat do výzkumu nových přístupů a současně hledat způsob, jak je testovat a zavádět odpovědně. To neznamená, že psychedelická léčba je hotovým řešením. Znamená to, že máme dostatek signálů a klinických dat na to, abychom tento výzkum brali vážně a dali mu prostor projít přísným vědeckým a regulatorním procesem. Pro veterány, kteří žijí s PTSD a pro něž dosavadní možnosti často nejsou dostatečné, jsou právě rychlost a kvalita tohoto výzkumu zásadní,“ říká Rick Perry, bývalý guvernér Texasu a předseda Americans for Ibogaine.

Mezinárodní konferenci o inovativních přístupech v oblasti duševního zdraví SCALE – From Evidence to Access organizovali PsychedelicsEUROPE a Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres.

Hlavní organizátoři konference SCALE 2026 

Zdroj: Nadační fond pro výzkum psychedelik