prof. Petr Tůma a mikroanalýza metabolismu

Jak se mění metabolismus při hladovění, co se děje v těle během ketogenní diety a jak přesně měřit látky v nepatrném množství biologického materiálu? Odpovědi pomáhají hledat mikroanalytické metody vyvíjené na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Multidisciplinární projekt vedený prof. Petrem Tůmou z Ústavu hygieny 3. LF UK přinesl nové postupy pro zpracování a analýzu biologických vzorků, které nacházejí uplatnění v základním i klinickém výzkumu.

Projekt Microfluidic and electronic devices for on-line electrophoretic analysis of adipose tissue, podpořený Grantovou agenturou České republiky, spojil odborníky ze 3. LF UK, Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Jeho výsledkem je 16 původních vědeckých článků, pět přehledových studií, kapitola v odborné monografii a český i evropský patent.

Mikročipy vyrobené pomocí 3D tisku

Výzkum se zaměřil na metody, které umožňují analyzovat biologické vzorky s minimálními nároky na jejich objem a předzpracování. Důležitou roli hraje kapilární elektroforéza, která odděluje látky podle jejich pohybu v elektrickém poli a umožňuje určit jejich zastoupení ve vzorku.

„Srdcem projektu se stal vývoj nového způsobu výroby mikrofluidních čipů. Využili jsme precizní 3D tisk (stereolitografii) pro přípravu forem, do nichž odléváme pružný silikonový polymer (PDMS). Výsledkem jsou miniaturní kanálky o průměru pouhých 100 mikrometrů, které propojují odběr, úpravu vzorku a jeho analýzu,“ říká prof. Petr Tůma. Technologie umožňuje rychle vyrábět různé typy součástek a počítá i s možností sériové produkce.

„Protože klinický odběr biologických tekutin bývá pro pacienty často zatěžující, další část výzkumu se zaměřila na mikrodialýzu,“ vysvětluje prof. Tůma. Tým vyvinul miniaturní sondy z dutých polysulfonových vláken pro zpracování krve, krevní plazmy, slz nebo suchých krevních vzorků. U aminokyselin dosáhl téměř stoprocentní výtěžnosti již z pouhých 10 mikrolitrů vzorku. Metoda se uplatnila také při analýze mléka a jogurtů, v nichž umožňuje stanovovat například obsah minerálů.

Citlivější měření látek v biologických vzorcích

Pro spolehlivé stanovení látek v biologických tekutinách je důležité také jejich přesné oddělení od ostatních složek. Výzkumníci proto vyvíjejí speciální polymerní povlaky, které upravují vnitřní povrch separačních kapilár a umožňují lépe řídit pohyb analyzovaných látek.

Další možností je elektromembránová extrakce, která pomocí elektrického pole odděluje vybrané látky od ostatních složek biologického vzorku. Výzkumníci vyvinuli miniaturní sondy,které tento proces propojují přímo s kapilární elektroforézou, jež následně jednotlivé látky rozděluje a umožňuje měřit jejich množství. „Díky této metodě lze z netříděné lidské moči či séra bez složité úpravy stanovit například ketamin, methadon nebo základní aminokyseliny, přičemž dochází k více než třicetinásobnému zkoncentrování vzorku, což usnadňuje jeho následné měření,“ upřesňuje prof. Tůma.

Co se děje s metabolismem při hladovění a ketogenní dietě?

Všechny vyvíjené metody našly uplatnění v klinických studiích. Při 60hodinovém hladovění vědci sledovali v krevním séru zdravých dobrovolníků koncentraci 3-hydroxybutyrátu, ketolátky, jejíž hladina odráží tvorbu ketolátek při nedostatku sacharidů. Zatímco při běžné stravě dosahovala přibližně 71 mikromolů na litr, po 60 hodinách bez jídla vzrostla na 1 924 mikromolů na litr. Po návratu k sacharidové stravě se během dalších 48 hodin vrátila na běžnou fyziologickou úroveň.

Na tuto studii navázal výzkum ketogenní diety u 22 žen s obezitou. Vědci sledovali koncentrace aminokyselin a ketolátek před zahájením diety, po 28 dnech a po návratu k sacharidové stravě. Během diety se zvýšily hladiny ketolátek i aminokyselin s rozvětveným řetězcem, tedy valinu, leucinu a isoleucinu. Naopak koncentrace alaninu a glutaminu poklesly.

Změny koncentrací aminokyselin s rozvětveným řetězcem významně souvisely se změnami hladiny 3-hydroxybutyrátu. Výsledky tak ukazují na souvislost mezi metabolismem těchto aminokyselin a tvorbou ketolátek v játrech. Přesné měření metabolitů umožňuje podrobněji sledovat, jak organismus reaguje na změny ve složení stravy.

Citlivé analytické metody se uplatnily také ve výzkumu těžkého průběhu onemocnění covid-19. Studie publikovaná v časopise Nutrition & Diabetes v roce 2023 se zabývala pacienty s těžkou hyperglykémií, tedy výrazně zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Výzkumníci identifikovali poruchu funkce beta-buněk slinivky břišní, které produkují inzulin.

Projekt prof. Petra Tůmy ukazuje, jak propojení analytické chemie, technického vývoje a klinické medicíny přispívá k lepšímu porozumění metabolickým procesům. Miniaturní zařízení a citlivější měření otevírají nové možnosti výzkumu obezity, hladovění, stravovacích intervencí i závažných onemocnění.

Zdroj: 3. lékařská fakulta UK

“Výzkum prof. Tůmy přinesl nové mikroanalytické metody pro analýzu metabolismu.”

Jaké metody se vyvíjejí pro analýzu metabolizmu?

Vyvíjejí se mikroanalytické metody a kapilární elektroforéza pro měření látek v biologickém materiálu.

Jaké výsledky přinesl projekt vedený prof. Tůmou?

Projekt přinesl 16 původních vědeckých článků, pět přehledových studií a český i evropský patent.

Jaké aplikace má výzkum v oblasti klinického výzkumu?

Metody našly uplatnění v klinických studiích, například při sledování hladiny ketolátek a aminokyselin.

💬 Klíčové informace

  • „Srdcem projektu se stal vývoj nového způsobu výroby mikrofluidních čipů.“
  • „Díky této metodě lze z netříděné lidské moči či séra stanovit například ketamin.“
FIRMYUniverzita Karlova
TÉMATAmetabolismusmikroanalytické metody3D tiskkapilární elektroforézaketogenní dieta
OSOBY👤 Petr Tůma
MÍSTA📍 Praha
Tento obsah byl zpracován za pomoci nástrojů umělé inteligence.