Toxin

Student Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) získal Cenu Stanislava Hanzla, která je udělována studentům ČVUT s vynikajícími studijními výsledky a významnou vědeckou či odbornou činností. Ing. Martin Rameš byl oceněn zejména za svou publikační činnost na prestižních mezinárodních konferencích, konkrétně na AAAI 2025 a ECAI 2024.

Po absolvování Vysoké školy zemědělské v Praze a postgraduálního studia ochrany životního prostředí a krajiny a práva životního prostředí na Univerzitě Karlově působil ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody ve Vranově nad Dyjí. Patřil k těm, kteří na konci 80. let stáli u zrodu nové éry ochrany přírody. Byl jedním z klíčových aktérů vzniku CHKO Podyjí v roce 1979 a později také iniciátorem vyhlášení Národního parku Podyjí. Po jeho ustavení v roce 1991 se stal prvním ředitelem Správy NP Podyjí. V čele správy parku stál více než 33 let, až do konce roku 2024.

Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval dnem a tmu nocí. Tento pradávný obraz stojí na samém počátku knihy knih naší křesťanské civilizace. Ke světlu a ke tmě se dnes váže mnoho odborných termínů, kupříkladu světelné znečištění. To se podle vědeckých studií podepisuje na hmyzí apokalypse, negativní vliv má na lidské zdraví i ekonomiku. Nejen o tom bude následující text.

Posádka zdravotnické záchranné služby zasahovala v noci ze soboty na neděli u devatenáctiletého účastníka vytrvalostního závodu LH24 v Beskydech.

Syrová váha oceli, ticho dějin, energie, která přerůstá člověka. Retrospektiva Aleše Veselého, jedné z klíčových osobností českého poválečného umění, je ve Veletržním paláci Národní galerie Praha (NGP) k vidění jen do 22. února. Jak výstava vznikala? Co se stalo zdrojem Veselého sochařské tvorby a jaké stopy zanechal v Praze 7, kde strávil podstatnou část svého života? Nejenom o tom jsem si povídal s kurátorkou výstavy Alešville a historičkou umění Monikou Čejkovou.