„Dobrá kondice evropského automobilového průmyslu je pro nás ekonomickou prioritou, protože v České republice zaměstnává statisíce lidí a přináší inovace. Naše vláda nesouhlasí s tím, aby regulace de facto ukončila prodej nových vozidel se spalovacím motorem. Proto aktuálně projednávanou revizi nařízení o emisích oxidu uhličitého pro osobní auta a dodávky považujeme za příležitost k zásadní úpravě. Chceme technologicky neutrální předpis, který umožní registraci nových vozidel se spalovacími motory i po roce 2035,“ říká Filip Turek, zmocněnec pro klima a Green Deal.
Navrhovaná revize emisních norem, kterou Evropská komise představila v prosinci 2025, má výrobcům poskytnout vyšší flexibilitu a posílit technologickou neutralitu. Pro rok 2030 zůstává cíl pro osobní automobily na úrovni 55 % oproti roku 2021, u dodávkových vozidel se navrhuje jeho snížení z 50 % na 40 %. Od roku 2035 mají výrobci plnit cíl snížení emisí o 90 % s tím, že až 10 % emisí bude možné kompenzovat prostřednictvím kreditních mechanismů, jako jsou obnovitelná paliva včetně e-paliv a vybraných biopaliv nebo využití nízkouhlíkové oceli. To představuje změnu oproti dosavadnímu nastavení, které počítalo se snížením emisí o 100 %, a má umožnit širší technologické portfolio i po roce 2035.
„Navrhovaná revize ale neodstraňuje základní problém regulace, který v praxi směřuje k postupnému znemožnění prodejů nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035. Proto chceme úpravu emisních cílů, včetně flexibilit, a jejich celkové přehodnocení, které bude odpovídat aktuální poptávce po elektromobilitě a možnostem spotřebitelů. ČR považuje za klíčové, aby regulace umožňovala i po roce 2035 nabídku a provoz nových vozidel se spalovacím motorem,“ dodává Turek.
ČR požaduje revizi systému obchodování s emisními povolenkami
Další bod jednání se týkal nastavení klimatické politiky EU po roce 2030, kde Česká republika prosazuje řadu změn, zejména revizi systému obchodování s povolenkami (ETS) tak, aby podporoval konkurenceschopnost evropského průmyslu a neohrožoval sociální smír rostoucími cenami energií. Klíčové je také zachování principu solidarity mezi bohatšími a chudšími členskými státy a mechanismů pro financování, jako je Modernizační fond nebo spravedlivá transformace.
„Současná cena emisní povolenky má za následek nikoliv dekarbonizaci, ale deindustrializaci EU. Průmyslové firmy postupně své výroby v EU zavírají a nahrazují je výrobami v zemích s méně přísnou klimatickou politikou. To vede paradoxně k mnohem větším emisím CO2 nejen ze samotné výroby, ale i následné dopravy. Navíc tím velmi ohrožujeme energetickou bezpečnost a soběstačnost EU. Proto je nutné systém ETS1 podrobit zevrubné revizi a nastavit taková opatření, která zastaví odliv průmyslu z Evropy,“ komentuje náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
Ukládání uhlíku v českých lesích a půdě se po kůrovci obnovuje, cíle jsou ale obtížně splnitelné
Ministryně a ministři životního prostředí se také věnovali provádění nařízení o emisích CO2 ze sektoru využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Cílem je především směřovat k dlouhodobé stabilitě a odolnosti lesních porostů. Česká republika, která prošla kůrovcovou kalamitou, bude mít výrazné problémy se splněním cílů stanovených tímto nařízením pro období 2021–2025, protože propady CO2 nelze v takto krátké době plně obnovit. Právě s ohledem na nepředvídatelnost dopadů sucha nebo extrémních jevů počasí na lesy bude potřeba po roce 2030 zásadnější revize režimu LULUCF. O zařazení tohoto bodu na program Rady požádalo 9 členských států včetně ČR.
ČR nesouhlasí s omezením olova ve střelivu
V bilaterálních rozhovorech na okraj Rady také česká delegace upozornila na svoje výhrady k dalšímu omezování olova jak v rybářském náčiní, tak ve střelivu, které vychází z návrhu na změnu přílohy nařízení o chemických látkách (REACH). Hlavní pochybnosti se podle Česka týkají dopadů na možnou obranyschopnost, možnost ohrožení dodávek při transformaci průmyslu na bezolovnaté varianty, ale také právní jistoty, vymahatelnosti a přiměřenosti navrhovaných opatření. Česko upozorňuje na možný negativní dopad omezení olovnatých broků na ceny munice a možnost ohrožení dodávek při transformaci průmyslu na bezolovnaté varianty. Zkušenosti z ukrajinského bojiště také ukazují na využití brokovnic k obraně proti dronům, jejich zákaz by tak dle ČR mohl vést ke snížení obranyschopnosti EU. Česká republika usiluje o získání podpory dalších členských států pro stažení návrhu na omezení u brokového střeliva, kde nesouhlasí s omezováním nad rámec platné evropské úpravy, která od roku 2023 zakazuje používání olověných broků v mokřadech.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 058
e-mail: tiskove@mzp.gov.cz
- Jaké byly hlavní body jednání Rady EU?
- Hlavními tématy byly změna nařízení o emisních normách CO₂ a revize obchodování s emisními povolenkami.
- Co říká Filip Turek o prodeji vozidel se spalovacími motory?
- Filip Turek zdůraznil, že regulace by neměla de facto ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory.
- Jaké cíle jsou stanoveny pro snížení emisí do roku 2030?
- Cíl pro osobní automobily zůstává na 55 % oproti roku 2021, u dodávkových vozidel se navrhuje snížení z 50 % na 40 %.
- Jaké změny přináší navrhovaná revize emisních norem?
- Revize má poskytnout výrobcům vyšší flexibilitu a umožnit širší technologické portfolio i po roce 2035.