V podmínkách České republiky se dopady změny klimatu stále více projevují v oblasti hospodaření s vodou. Vodní režim je výrazně ovlivněn – zvyšuje se výpar, mění se rozložení srážek v čase i objemech, a roste tak riziko sucha a nedostatku vody. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům na našem území je proto zásadní zadržovat srážkovou vodu v sídlech i v krajině.
Podle prognóz klimatologů roční úhrny srážek neklesají, prioritou je proto jejich efektivní zadržení v místě dopadu, omezení odtoku a akumulace ve vodních nádržích nebo řízená infiltrace do podzemních vod. Nedostatek vody může v suchých obdobích omezovat provoz hospodářství i veřejné infrastruktury, proto byly zřízeny komise pro sucho a plány pro zvládání sucha a nedostatku vody.
Problematika sucha řeší zejména Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Zásadní bylo i doplnění vodního zákona v roce 2020, které zavedlo systém zvládání sucha a nedostatku vody.
Podpora ke zmírnění dopadů sucha z národních i evropských zdrojů směřuje například na hospodaření se srážkovou vodou, obnovu mokřadů, tůní a malých vodních nádrží, revitalizace toků, výsadbu zeleně či další adaptační prvky v krajině i ve městech.
Pastviny jako hlavní téma Světového dne boje proti suchu a rozšiřování pouští
Pastviny patří k nejvíce podceňovaným ekosystémům, přitom pokrývají téměř polovinu pevninského povrchu Země a jsou nezbytné pro odolnost vůči změně klimatu, pro zajištění potravin a vody, ochranu biologické rozmanitosti i pro kulturní dědictví a obživu pasteveckých a domorodých komunit. Až polovina všech pastvin je však degradovaná nebo ohrožená, což zhoršuje potravinovou a vodní bezpečnost, odolnost vůči změně klimatu a poškozuje živobytí venkovského obyvatelstva.
Rok 2026 je též mezinárodním rokem pastvin a pastevců. Jeho cílem je upozorňovat na nutnost uznat a ocenit pastviny za klíčové funkce, které plní.
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, sjednaná v roce 1994, je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 197 smluvních stran (196 států a jako celek i Evropská unie). Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy, jehož specifické podmínky, jako je ohroženost vodní a větrnou erozí či znečištění půd chemickými látkami, řeší příloha V této úmluvy, platná od roku 2001. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech.
Odkaz na aktuální stránky úmluvy věnované Světovému dni boje proti suchu a desertifikaci 2026:
https://www.unccd.int/events/desertification-drought-day/2026[Den_boje_p…alita_2026 | Word]
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 058
e-mail:tiskove [at] mzp.gov.cz ( tiskove[at]mzp[dot]gov[dot]cz)
sucho
- Co je Světový den boje proti suchu?
- Světový den boje proti suchu se slaví 17. června a byl zaveden OSN v roce 1995, aby upozornil na problém sucha a degradace půdy.
- Jaké jsou dopady sucha v České republice?
- Dopady sucha v ČR se projevují v hospodaření s vodou, zvyšuje se výpar a mění se rozložení srážek, což zvyšuje riziko nedostatku vody.
- Jaká opatření se přijímají proti suchu?
- Ministerstvo životního prostředí podporuje opatření jako zadržování srážkové vody, obnovu mokřadů a revitalizaci toků.
- Jaký je význam pastvin v boji proti suchu?
- Pastviny jsou klíčové ekosystémy, které pomáhají zadržovat vodu a podporují biodiverzitu, přičemž pokrývají téměř polovinu pevninského povrchu Země.