Kurátorský koncept vychází z úvahy o vztahu tradice a rituálu. Zatímco tradice představuje kontinuální tok kulturní paměti, rituál je jeho konkrétním uskutečněním v čase a prostoru. Výstava tak sleduje okamžiky, kdy se abstraktní principy proměňují v materiální zkušenost, v dotek, opakované gesto, bolest, péči, práci nebo sdílení. V době fragmentované společnosti, digitální komunikace a oslabených komunitních vazeb se právě rituál stává jedním z posledních stabilizačních mechanismů každodennosti.
Výstava představuje šest uměleckých projektů, které se pohybují mezi osobní pamětí, kolektivní zkušeností a archetypální symbolikou. Vystavená díla propojuje citlivá práce s materiálem jako nositelem významu: hlínou, textilem, fotografií, tělem, objektem či nalezeným symbolem. Výstava se neobrací k tradici nostalgicky, naopak ji chápe jako proměnlivý proces, který je neustále reinterpretován současnou zkušeností.
„Traditual” propojuje autorské přístupy Anety Votavové, Daniela Doležala, Natalie Amor Ryten alias Čmarky, Veroniky Čechmánkové, Barbory Wolfové a Matěje Veličky skrze motiv rituálu jako prostředku uchovávání paměti, identity i mezilidských vztahů. V projektu Dědičné recepty pracuje Aneta Votavová s chlebem a keramikou jako elementárními materiály lidské civilizace a prostřednictvím společného pečení či stolování otevírá témata sdílení, péče a kolektivní zkušenosti. Daniel Doležal ve svém dřevěném objektu Sator rozvíjí archetypální symboliku a princip opakování, jehož organická struktura evokuje dávné spirituální systémy i současnou existenciální nejistotu. Natalie Amor Ryten vystupující pod jménem Čmarky ve svých dílech Purification a Power of Cycle chápe tetování jako současný rituální akt, v němž se bolest stává prostředkem očisty, transformace a hluboce osobní zkušenosti.
Podobně i další vystavená díla pracují s napětím mezi intimitou a kolektivní pamětí. Veronika Čechmánková ve fotografickém cyklu Meeting Point propojuje archetypální ženské figury s prostředím nákupních center a odhaluje paralely mezi dávnými obřady a dnešními konzumními rituály. Barbora Wolfová v díle Neklesej na mysli využívá textil, výšivku a jazyk jako nositele rodinné paměti a jemných každodenních gest, skrze něž se přenáší pocit bezpečí a blízkosti. Matěj Velička ve svém díle Madona aktualizuje tradiční ikonografii do podoby postapokalyptické vize současnosti a otevírá otázky reprodukce, odpovědnosti a nejisté budoucnosti dnešního světa.
Výstava Traditual tak nevytváří jednotný obraz tradice, ale spíše mapuje její současné fragmenty, drobné úkony, symboly a situace, skrze které se člověk snaží ukotvit v rychle proměňující se realitě. Mezi intimitou osobních rituálů a kolektivní pamětí vzniká prostor pro reflexi toho, co si jako společnost předáváme dál, a jaké nové formy rituálů dnes nevědomky vytváříme.
Výstava je dílem kurátorského týmu složeného ze studentek navazujícího magisterského programu Kurátorská studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem: Marie-Luisy Borkové, Pauliny Hlavnové, Jany Kotkové, Laury Mikuškové a Zuzany Stieldorfové.
Press kit
Traditual
21 / 5 – 29 / 7 / 2026
Skupinová výstava / Galerie 2
Dům umění Ústí nad Labem
Klíšská 1101/129a
400 96 Ústí nad Labem
- Co je výstava Traditual?
- Výstava Traditual se zaměřuje na vztah mezi tradicí a rituálem a zkoumá, jak se tyto prvky projevují v současném životě.
- Kde se výstava koná?
- Výstava se koná v Domě umění v Ústí nad Labem, konkrétně v Galerii 2.
- Jaké umělecké projekty jsou součástí výstavy?
- Výstava zahrnuje šest uměleckých projektů, které se zabývají osobní pamětí, kolektivní zkušeností a archetypální symbolikou.
- Jaký je hlavní cíl výstavy?
- Cílem výstavy je ukázat, jak tradice a rituály ovlivňují naši každodennost a jak jsou reinterpretovány v současném kontextu.