Právě tato kombinace vedla řadu obcí k zahájení projektů na výstavbu dětských skupin. Jenže související dotační výzvy provázejí komplikace. Mnohé obce začaly stavět, ale navzdory původním slibům na peníze stále čekají a musí splácet úroky z překlenovacích úvěrů. V takové situaci považuje SMS ČR za absurdní, že jsou to obce, na které dnes míří kritika za to, že se do těchto projektů pustily.
„Dnes se některým obcím ve veřejném prostoru vyčítá, že výstavbu dětských skupin vůbec zahájily. Primární problém ale vznikl tím, že nebyly dodrženy původně deklarované podmínky dotačního titulu, zejména zálohové vyplácení prostředků. Obce uvěřily opakovaně potvrzovaným slibům státu, připravily projekty, vysoutěžily dodavatele a začaly stavět. Teď nesou finanční důsledky toho, že stát svůj postup změnil,“ říká předseda Sdružení místních samospráv ČR Petr Halada.
Nejde o jednotky případů. Na začátku letošního roku oslovilo SMS ČR část obcí, které se rozhodly výzvu vypsanou Ministerstvem práce a sociálních věcí využít. Ze tří desítek obcí, které v té době již podaly žádost o proplacení, více než dvě třetiny narazily na problémy. Nejčastěji šlo o dlouhé lhůty kontrol, opakované vracení žádostí k doplnění, požadavky na dokumenty nad rámec metodiky, nejasný nebo měnící se výklad pravidel či neuznání části výdajů. Některé obce čekaly na rozhodnutí řadu měsíců.
Jsou obce, které už zaplatily na úrocích z úvěrů ze svých rozpočtů statisíce korun a na proplacení stále čekají, byť dětskou skupinu již řadu měsíců provozují. Na vzdělávacích akcích, které pomáhalo organizovat i Sdružení místních samospráv ČR, přitom ze strany poskytovatele opakovaně zaznívalo, že prostředky budou vypláceny zálohovou formou a v plné výši uznaných nákladů. SMS ČR se spolu s dalšími aktéry na tento způsob vyplácení opakovaně dotazovalo.
„Obce nejsou developerské firmy ani dotační laboratoře státu. Jsou to samosprávy, které se snaží zajistit službu pro rodiny s dětmi. Pokud stát opakovaně slibuje určitý způsob financování, obce podle toho nastaví rozpočty a smlouvy, a pak jim peníze nepřijdou včas, nejde o chybu obcí. Jde o selhání systému a kritika samospráv či jejich kompetencí je zcela nemístná,“ dodává Petr Halada.
- Jaké jsou hlavní problémy s výstavbou dětských skupin?
- Hlavními problémy jsou dlouhé lhůty kontrol, měnící se podmínky dotací a opakované vracení žádostí k doplnění.
- Proč jsou obce kritizovány za výstavbu dětských skupin?
- Obce jsou kritizovány za to, že zahájily projekty, přestože čelí komplikacím s financováním a splácením úvěrů.
- Jaké finanční důsledky mají obce při výstavbě dětských skupin?
- Některé obce již zaplatily statisíce korun na úrocích z úvěrů, zatímco na proplacení stále čekají.
- Jaké jsou podmínky pro proplacení nákladů na dětské skupiny?
- Podmínky zahrnují zálohové vyplácení prostředků, které však nebyly dodrženy, což vedlo k problémům s financováním.