„Tři nezávislé instituce během několika dní potvrdily stejný problém. Pediatři nedostali včas jasné informace ani metodiku, podle které by mohli případy vyhledávat. Systém byl nastaven tak, že se spoléhá jen na pasivní hlášení. Pokud ale lékař neví, co má hledat, žádné případy logicky nepřibývají,“ uvedla poslankyně Eva Šrámková.
Z odpovědí tří klíčových institucí vyplývá několik zásadních zjištění:
Česká pediatrická společnost
- dosud nevydala odborné stanovisko k toxinu cereulid,
- s Ministerstvem zdravotnictví o problematice vůbec nejednala,
- pro pediatry neexistuje specifická klinická metodika.
Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost
- definici případu a doporučený postup obdrželo až 13. března 2026,
- tedy přibližně sedm týdnů po zahájení stahování kontaminované výživy,
- do té doby se lékaři o situaci dozvídali jen z běžného měsíčního epidemiologického hlášení.
Hlavní hygienička ČR
- metodický postup byl vydán pouze pro krajské hygienické stanice,
- nikoliv přímo pro pediatry,
- sběr dat se opírá o systém Nutrivigilance, který za celý rok 2024 evidoval jen 17 hlášení.
Podle Šrámkové tak v systému vznikla zásadní komunikační mezera mezi potravinovým dozorem a zdravotnictvím.
Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ve své odpovědi upozornilo na rozdíl mezi postupy u léčiv a potravin pro kojence. Pokud je problém s léčivem, dostávají lékaři okamžité upozornění prostřednictvím systému Státního ústavu pro kontrolu léčiv. U kojenecké výživy podobný rychlý notifikační kanál neexistuje, protože spadá do systému potravinového dozoru.
„Jde o systémovou mezeru. Potravina určená výhradně pro novorozence dnes nemá stejný mechanismus rychlého varování jako léčiva. To je potřeba změnit,“ uvedla Šrámková.
Poslankyně Šrámková proto navrhuje několik kroků: zahájit retrospektivní vyhledávání případů u pediatrů za celé relevantní období, vydat jednotný metodický pokyn pro pediatry, vytvořit online systém pro hlášení případů rodiči, a legislativně zavést rychlý notifikační kanál pro závady kojenecké výživy, podobně jako funguje u léčiv.
Poslankyně Šrámková podala 23. února interpelaci na ministra zdravotnictví.
„Odpovědi odborných institucí jasně ukazují, že systém nefungoval tak, jak měl. Očekávám proto jasnou reakci ministerstva a konkrétní kroky, které podobným situacím do budoucna zabrání,“ doplnila Šrámková.
- Jaký problém byl zjištěn u kojenecké výživy?
- Byla zjištěna kontaminace kojenecké výživy toxinem cereulid, což vedlo k selhání systému varování lékařů.
- Proč pediatři neměli informace o kontaminaci?
- Pediatři nedostali včas jasné informace ani metodiku pro vyhledávání případů, což vedlo k sedm týdnům nečinnosti.
- Jaké instituce se vyjádřily k problému?
- K problému se vyjádřily Česká pediatrická společnost, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost a hlavní hygienička ČR.
- Jaký je rozdíl v postupech u léčiv a potravin pro kojence?
- U léčiv dostávají lékaři okamžité upozornění, zatímco u kojenecké výživy neexistuje rychlý notifikační kanál.
