Při kontrolách škol byl kromě jiného sledován stavebně-technický stav, vybavení, zajištění větrání, četnost prováděného úklidu dle provozního a sanitačního řádu, používání čistících a dezinfekčních prostředků. Během kontrol bylo prováděno orientační měření CO2, teploty vzduchu a relativní vlhkosti. Režim věrání ve vnitřním prostředí upravuje legislativa s ohledem na množství osob a jimi vykonávané činnosti.
Oxid uhličitý je nejběžnější kontaminant vnitřního prostředí související s pobytem osob. Hlavním zdrojem CO2 je člověk. „Měření probíhala při výuce za běžného provozu tříd. Při 56 z 95 měření jsme zjistili překročení optimální hodnoty CO₂, která je 500–800 ppm. V 10 školách byly hodnoty dokonce nad 1200 ppm. To signalizuje nedostatečné větrání. Při kontrolách jsme sledovali také teplotu a relativní vlhkost. Ve 3 školách byla teplota ve třídách nižší než 20 °C a ve 3 školách pak nevyhověla relativní vlhkost,“ popisuje výsledky Ing. Kamila Hodačová, vedoucí oddělení hygieny dětí a mladistvých KHSV.
Pokud měření ve třídě ukázalo překročení povolené hodnoty CO₂, třída byla vyvětrána. Po výměně vzduchu hygienici změřili opakovaně množství CO2.Prokázáno bylo snížení koncentrace tohoto plynu.
„Dlouhodobý pobyt v nevětraných učebnách představuje riziko pro děti i pedagogy. V prostředí se zvýšenou hodnotou CO₂ mozek automaticky omezuje příjem vjemů, což snižuje schopnost soustředit se na výklad. Nedostatek kyslíku vede k únavě, nesoustředění, ospalosti, ale i k bolestem hlavy, pálení a slzení očí,“ vysvětluje Hodačová. Některé studie upozorňují, že dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím CO₂ může mít negativní dopad na nervovou soustavu a být spojováno s vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění.
V každé škole v rámci kontroly proběhla edukace o nezastupitelném významu větrání tříd a družin a doporučeny byly zásady správné ventilace: pravidelné, krátké, ale intenzivní větrání, kontrola funkčnosti oken, sledování koncentrace CO₂ zejména v zimním období.
Správné větrání je základním předpokladem zdravého vnitřního prostředí. V uzavřených a často zateplených a utěsněných budovách se hromadí nejen oxid uhličitý z dýchání, ale také další škodliviny, jako těkavé organické látky z vybavení a čistících prostředků, prach a alergeny, mikroorganismy, výpary chemických látek z materiálů a povrchů. Pravidelná výměna vzduchu pomáhá odstranit tyto cizorodé látky a zlepšuje kvalitu vzduchu ve vnitřním pobytovém prostředí. Větrání má ovšem význam také v prevenci šíření respiračních infekcí.
„Vzhledem k neuspokojivým výsledkům je měření kvality ovzduší ve vnitřním prostředí škol velice důležité. Prostřednictvím výsledků konkrétních měření koncentrace CO₂ lze přímo ve škole poukázat na nedostatečné větrání ve třídách a následně edukovat příslušný personál školy o důležitosti, způsobu a režimu ventilace. V rámci státního zdravotního dozoru budeme nadále pokračovat v řešení této problematiky,“ informuje Kamila Hodačová.
Podrobné informace o provedených kontrolách https://www.khsjih.cz/informace/cteni/77-prubezne-vysledky-kontrol-vnitrniho-prostredi-ve-skolnich-tridach/
Bc. Jana Böhmová, tisková mluvčí KHS kraje Vysočina, e-mail: tisk@khsjih.cz, tel. 604 699 678
- Jaké byly výsledky kontrol ve školách?
- Kontroly odhalily překročení optimálních hodnot CO₂ ve 56 měřeních z 95. V některých školách byly hodnoty dokonce nad 1200 ppm.
- Co způsobuje zvýšené koncentrace CO₂ ve třídách?
- Hlavním zdrojem CO₂ je člověk. Dlouhodobý pobyt v nevětraných učebnách zvyšuje koncentraci tohoto plynu.
- Jaké opatření bylo přijato při překročení hodnot CO₂?
- Pokud měření ukázalo překročení povolené hodnoty CO₂, třída byla vyvětrána a následně bylo provedeno opakované měření.
- Jaké další faktory byly sledovány během kontrol?
- Kromě CO₂ byly sledovány také teplota vzduchu a relativní vlhkost, které ovlivňují kvalitu vnitřního prostředí ve školách.