„Letošní čísla ukazují, že jsme v úplně jiné situaci než před několika lety. Kůrovcová gradace výrazně ustoupila a objem napadeného dříví je ve srovnání s vrcholem gradace několikanásobně nižší. To ale rozhodně neznamená, že můžeme přestat být obezřetní. Naopak. Lesníci Správy KRNAP kůrovce aktivně vyhledávají a snažíme se zachytit každý nový výskyt co nejdříve,“ říká ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.
Správa KRNAP se i letos intenzivně věnuje monitoringu výskytu lýkožrouta smrkového a dalších druhů kůrovcovitých. V terénu je v souladu s metodikou Ministerstva zemědělství instalováno přibližně 520 feromonových lapačů a položeno více než 7 000 lapáků – pokácených stromů určených k zachycení a kontrole vývoje kůrovců. Lesníci Správy KRNAP napadené stromy vyhledávají a v místech, kde je nutné proti šíření kůrovce zasahovat, je asanují. Cílem je především zpomalit šíření kůrovce v ohrožených porostech a vytvořit prostor pro jejich postupnou obnovu a přestavbu na lesy s pestřejší druhovou a věkovou strukturou.
O tom, zda se kůrovcem napadené stromy zpracovávají, rozhoduje především managementová zonace národního parku. V přírodní zóně, tedy v nejcennějších územích s přirozenými ekosystémy, se kůrovcem napadené stromy z důvodu ochrany přirozených procesů nekácí a neodvážejí – kůrovec je zde součástí přirozeného vývoje lesa. V přírodě blízké zóně se každý případ posuzuje individuálně a zásah je možný tam, kde je potřebné omezit šíření kůrovce do okolních porostů. Naopak v zóně soustředěné péče se napadené stromy aktivně vyhledávají a podle potřeby asanují s cílem zabránit dalšímu šíření kůrovce a podpořit postupnou přeměnu lesů na druhově a věkově pestřejší porosty. V kulturní krajině a v ochranném pásmu platí standardní režim lesního hospodaření. Je však třeba zdůraznit, že i v místech, kde se souše ponechávají přirozenému vývoji, mohou být jednotlivé stromy z bezpečnostních důvodů odstraněny, pokud bezprostředně ohrožují návštěvníky, turistické trasy nebo objekty; dřevo se však v přírodní zóně z lesa neodváží.
Monitoring kůrovce v Krkonoších přitom Správa KRNAP v posledních letech významně modernizovala. Kontrolu lapačů a evidenci zachycených kůrovců zajišťují lesníci prostřednictvím speciální aplikace. Při každé kontrole tak mohou přímo v terénu zaznamenat její výsledek, aktuální stav lapače i množství zachyceného hmyzu. „Máme tak mnohem přesnější a rychlejší přehled o tom, co se v lese skutečně děje. Každá kontrola se zapisuje do systému a získaná data můžeme průběžně vyhodnocovat. Nejde jen o zpětnou evidenci. Data nám pomáhají sledovat aktuální vývoj populace kůrovce a podle jeho průběhu také odhadovat, co můžeme očekávat v dalších týdnech a měsících. V tomto směru využíváme moderní technologie a nástroje, které nám umožňují reagovat na situaci v lese mnohem pružněji,“ vysvětluje Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park Správy KRNAP.
Přestože letošní objem kůrovcem napadeného dřeva je ve srovnání s vrcholem gradace výrazně nižší, lesníci Správy KRNAP už nyní intenzivně připravují opatření pro příští sezonu. Důvodem je především očekávaný silný základ kůrovcové populace, který se vytvořil během letošního roku, a také letošní sucho. To snižuje vitalitu stromů a oslabuje jejich přirozenou schopnost bránit se napadení. Pokud budou suché podmínky pokračovat, mohou být smrkové porosty v příštím roce k napadení kůrovcem náchylnější.
„Letos se nám podařilo držet množství kůrovcem napadeného dřeva na relativně nízké úrovni, zároveň ale víme, že v lese zůstává poměrně silná populace kůrovce. Letošní suché počasí navíc stromy oslabuje. Proto už teď připravujeme monitoring a zásahy pro příští sezonu. Chceme být připraveni a zachytit případný nárůst kůrovce co nejdříve,“ dodává Václav Jansa.
Kůrovcová gradace v Krkonoších dosahovala svého vrcholu na přelomu minulého desetiletí. V roce 2019 Správa KRNAP zpracovala 57 058 m³ hmyzem napadeného dříví a v roce 2020 81 058 m³. Tehdy představovalo hmyzem napadené dříví 71, respektive 72 % veškeré nahodilé těžby.
Letošních přibližně 11 000 m³ tak představuje ve srovnání s roky vrcholící gradace zásadní pokles. Přesto Správa KRNAP považuje za důležité pokračovat v intenzivním vyhledávání napadených stromů, monitoringu vývoje kůrovcových populací a přípravě na příští vegetační sezonu.
Přehled těžební činnosti Správy KRNAP
rok
těžba celkem
z toho nahodilá
z nahodilé hmyzová
% hmyzové z celku
% hmyzové z nahodilé
1994
108 873
73 981
17 701
16 %
24 %
1995
122 075
81 915
22 009
18 %
27 %
1996
153 458
133 999
21 899
14 %
16 %
1997
162 352
127 904
20 943
13 %
16 %
1998
134 186
72 568
13 163
10 %
18 %
1999
118 058
52 199
6 847
6 %
13 %
2000
108 277
40 012
5 370
5 %
13 %
2001
91 057
24 744
1 667
2 %
7 %
2002
81 069
27 710
758
1 %
3 %
2003
95 700
34 513
1 928
2 %
6 %
2004
102 795
24 330
2 221
2 %
9 %
2005
94 869
31 031
2 313
2 %
7 %
2006
93 111
39 574
5 621
6 %
14 %
2007
122 320
117 894
16 456
13 %
14 %
2008
95 484
57 499
28 707
30 %
50 %
2009
93 243
57 339
27 229
29 %
47 %
2010
115 038
58 574
26 849
23 %
46 %
2011
106 961
50 293
16 820
16 %
33 %
2012
112 290
40 344
10 853
10 %
27 %
2013
99 099
34 979
16 722
17 %
48 %
2014
101 098
38 487
18 200
18 %
47 %
2015
96 317
30 568
17 953
19 %
59 %
2016
99 745
29 491
14 686
15 %
50 %
2017
100 340
21 372
5 275
5 %
25 %
2018
92 940
66 034
33 480
36 %
51 %
2019
100 432
80 183
57 058
57 %
71 %
2020
116 432
111 932
81 058
70 %
72 %
2021
100 888
98 477
53 582
53 %
54 %
2022
127 408
115 219
75 610
59 %
66 %
2023
148 729
119 408
78 221
53 %
66 %
2024
131 500
96 407
31 365
24 %
33 %
2025
111 171
64 700
12 903
12 %
20 %
Bližší informace:
Mgr. Radek Drahný, MBA, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP
tel.: 737 209 900, e-mail: rdrahny@krnap.cz, www.krnap.cz
- Jaká je aktuální situace s kůrovcem v Krkonoších?
- Situace se výrazně zlepšila, letos se očekává přibližně 15 000 m³ napadeného dřeva.
- Jaké kroky podniká Správa KRNAP proti kůrovci?
- Správa KRNAP aktivně vyhledává kůrovce, instaluje feromonové lapače a asanuje napadené stromy.
- Jak se rozhoduje o zásahu proti kůrovci?
- O zásahu rozhoduje managementová zonace národního parku, přičemž v přírodní zóně se kůrovcem napadené stromy nekácí.
- Jaký je cíl opatření proti kůrovci?
- Cílem je zpomalit šíření kůrovce a podpořit obnovu lesů s pestřejší druhovou a věkovou strukturou.