Laboratorní analýzy odhalily znepokojivý rozsah nepřesností v údajích na obalech. Z dvaceti testovaných výrobků poskytly zcela přesné informace o složení a nutričních hodnotách pouze čtyři. „Více než polovina pečení uváděla vyšší podíl masa, než jaký skutečně obsahovala. V jedenácti případech byl rozdíl natolik výrazný, že výrobky získaly nedostatečné hodnocení za klamání spotřebitele,“ přibližuje výsledky šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Největší rozpor mezi deklarovaným a skutečným obsahem masa se objevil u Debrecínské pečeně značky Tesco. Místo uváděných 90 % masa laboratoř zjistila jen 71 %, tedy nejnižší hodnotu v celém testu. „Na druhé straně kladenská pečeně od stejné značky byla výrobkem s vůbec nejvyšším zjištěným obsahem masa, a to 96 %,“ doplňuje Hoffmannová.
Test však neodhalil pouze nesoulad v obsahu masa. Alarmující byly také nepřesnosti v nutričních tabulkách. Řada výrobků obsahovala mnohem více soli, než uváděla na obale. Nejvýraznější případ představovala debrecínská pečeně značky Lidl/Pikok, kde laboratorní rozbor odhalil téměř dvojnásobné množství soli oproti deklaraci (4,3 % místo uváděných 2,2 %). Podobné rozdíly se objevily i u dalších značek. Nepřesná informace o soli přitom není zanedbatelný detail, v České republice patří nadměrná konzumace soli dlouhodobě k významným zdravotním rizikům.
Zarážející byly i rozdíly v obsahu tuku. Některé výrobky vykazovaly mnohem nižší tučnost, než slibovala etiketa. „U libové pečeně by to mohlo znít jako pozitivum, ale úplně to tak neplatí. U vepřové pečeně se totiž s určitým množstvím tuku počítá. Pokud je ho méně a na jeho místě je voda, může to znamenat, že výrobek obsahuje méně masa, než by měl. A skutečně se ukázalo, že se výrazný nesoulad mezi skutečnou a deklarovanou tučností týkal většiny výrobků, u kterých nesouhlasily informace o obsahu masa,“ podotýká Hoffmannová.
Dobrá zpráva naopak je, že všechny testované výrobky splnily aktuální limity pro obsah dusitanů a dusičnanů. Tyto konzervační látky, z nichž některé jsou klasifikované jako potenciálně karcinogenní, se pohybovaly hluboko pod maximálními povolenými hodnotami platnými od října 2025, kdy se v EU upravila maximální přípustná dávka.
Senzorické hodnocení, tedy posouzení chuti, vůně a konzistence, dopadlo výrazně lépe než laboratorní část. Většina výrobků obstála na talíři lépe než v papírovém srovnání deklarací s realitou. „To však nic nemění na faktu, že přesnost informací na obale je pro spotřebitele klíčová. Z dvaceti testovaných výrobků spolehlivě informovaly zákazníky jen čtyři, tedy pouhá čtvrtina,“ uzavírá za dTest Hana Hoffmannová.
Podrobné výsledky včetně kompletního hodnocení jednotlivých výrobků jsou k dispozici na webových stránkách spotřebitelské organizace a v březnovém vydání časopisu dTest.
Kontakt pro média:
Lucie Korbeliusová, media@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874
- Jaké výrobky byly testovány?
- Bylo testováno dvacet balených výrobků z obchodních řetězců a e-shopů, zaměřených na debrecínské a kladenské pečeně.
- Jaké byly největší nesrovnalosti v testu?
- Největší nesrovnalosti se objevily v obsahu masa a soli, přičemž některé výrobky obsahovaly mnohem méně masa a více soli, než uváděly.
- Která značka měla nejnižší obsah masa?
- Debrecínská pečeně značky Tesco měla nejnižší obsah masa, a to pouze 71 % místo uváděných 90 %.
- Jaké zdravotní riziko představuje nadměrná konzumace soli?
- Nadměrná konzumace soli je v České republice dlouhodobě považována za významné zdravotní riziko, které může vést k různým onemocněním.