Podpora směřovala do páteřní sítě nemocnic, nikoli pouze na „hotové“ urgentní příjmy
Rozhodnutí směřovat podporu do nemocnic zapojených do sítě urgentních příjmů vycházelo z koncepčního přístupu MZd k zajištění dostupné akutní péče v celé České republice. Tato síť byla využita jako definice páteřní sítě nemocnic, které zajišťují péči 24/7 a nesou hlavní zátěž při mimořádných událostech, včetně pandemie covid‑19.
Cílem podpory nebylo hodnotit aktuální formální stav jednotlivých urgentních příjmů, ale rychle posílit připravenost klíčových nemocnic napříč regiony. Investice proto směřovaly i do pracovišť, která byla součástí této sítě, byť jejich rozvoj pokračuje v delším časovém horizontu.
Je třeba zdůraznit, že samotný vznik či stavební rozvoj urgentních příjmů nebyl z prostředků REACT‑EU financovatelný, což ostatně konstatuje i NKÚ.
Reakce na pandemii vyžadovala rychlá a plošná opatření
Podpora byla realizována v mimořádném období pandemie covid‑19, kdy bylo nutné reagovat rychle a současně zajistit připravenost zdravotnického systému i na další krizové situace.
V takové situaci nebylo možné přesně predikovat budoucí strukturu pacientů ani konkrétní potřeby jednotlivých oborů. Tomu odpovídal i širší seznam podporovaného vybavení, který měl zajistit flexibilitu systému a jeho schopnost reagovat na různé typy zdravotních hrozeb.
Zobecňování na základě omezeného vzorku je zavádějící
NKÚ ve svých závěrech poukazuje na nižší využití části kontrolovaných přístrojů. Je však nutné uvést, že kontrola se opírala o omezený vzorek (41 přístrojů), z nichž byla část (27 přístrojů) označena za méně využívanou.
V kontextu tisíců pořízených zařízení napříč celým systémem nelze z těchto dílčích zjištění vyvozovat závěry o celkovém nastavení podpory. Zdravotnická infrastruktura navíc pracuje i s kapacitami pro mimořádné situace, kde nižší běžné využití neznamená nadbytečnost, ale zajištění připravenosti systému.
Zaměření na jednotlivé konkrétní případy (např. vybraný přístroj) bez širšího kontextu tak může působit zavádějícím dojmem.
Kontrolní mechanismy byly nastaveny
Ministerstvo zároveň připomíná, že u přístrojů s vyšší hodnotou byla povinně posuzována jejich potřebnost prostřednictvím odborné Přístrojové komise.
Postup při nastavování podpory probíhal ve spolupráci s dalšími partnery včetně krajů, zdravotních pojišťoven a odborné veřejnosti a byl schválen vládou ČR.
Podpora přispěla k modernizaci zdravotnictví
Závěry NKÚ zároveň potvrzují, že projekty vedly k modernizaci zdravotnické techniky a ke zvýšení vybavenosti nemocnic.
Právě tato modernizace byla klíčová pro zvládnutí pandemie covid‑19 i pro budoucí odolnost systému zdravotní péče.
Ministerstvo zapracuje doporučení NKÚ
Ministerstvo zdravotnictví se bude doporučeními NKÚ dále zabývat, zejména v oblasti práce s daty a vyhodnocování využití zdravotnické techniky. Tyto kroky budou směřovat k dalšímu posílení efektivity veřejných investic při zachování regionální dostupnosti péče.
- Co je nástroj REACT-EU?
- REACT-EU je investiční nástroj Evropské unie, který podporuje členské státy v reakci na pandemii a další krizové situace.
- Jaké cíle má podpora z REACT-EU?
- Cílem podpory je posílení odolnosti zdravotnického systému a zajištění dostupné akutní péče v České republice.
- Jak reagovalo Ministerstvo zdravotnictví na závěry NKÚ?
- Ministerstvo bere na vědomí závěry NKÚ a zdůrazňuje důležitost kontextu a cíle podpory pro nemocnice.
- Jaké investice byly realizovány v rámci REACT-EU?
- Investice směřovaly do páteřní sítě nemocnic, které zajišťují péči 24/7, a to i do pracovišť s dlouhodobým rozvojem.