Namísto NKÚ bylo na seznam chráněných budov zařazeno sídlo České národní banky (ČNB). „Posílení ochrany jedné významné státní instituce by nemělo probíhat na úkor jiné. Bezpečnostní rizika se mohou měnit a nelze je posuzovat pouze podle aktuální situace. Rozhodnutí vlády považujeme za útok na nezávislou instituci, která svými kontrolami znepříjemňuje život úředníkům státu,“ komentoval rozhodnutí vlády prezident NKÚ Miloslav Kala.
Rozhodnutí bylo přijato bez předchozího projednání s NKÚ a bez připomínkového řízení. Přestože NKÚ respektuje pravomoc vlády rozhodovat o organizaci ochrany státních objektů, považuje tento krok za nepromyšlený z hlediska bezpečnostních, organizačních i finančních dopadů.
NKÚ upozorňuje, že pracuje s dokumenty v různých stupních utajení a že budovu využívají také Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny ČR, které uchovávají cenné historické fondy. Nahrazení policejní ochrany soukromou bezpečnostní službou proto považuje za rizikové.
NKÚ zároveň varuje před dodatečnými náklady v řádu desítek milionů korun, které by bylo nutné vynaložit na zajištění nové ostrahy objektu. Tyto výdaje by zatížily státní rozpočet a vyžádaly by si navýšení rozpočtu úřadu.
Nejvyšší kontrolní úřad proto požádá vládu o přehodnocení přijatého rozhodnutí a zahájení jednání o řešení, které zajistí odpovídající ochranu sídla České národní banky, aniž by vedlo k oslabení bezpečnosti a fungování NKÚ.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Proč NKÚ nesouhlasí s vyřazením svého sídla?
- NKÚ považuje rozhodnutí vlády za útok na nezávislou instituci a varuje před bezpečnostními riziky.
- Jaké jsou důsledky vyřazení sídla NKÚ?
- Vyřazení může vést k oslabení bezpečnosti a dodatečným nákladům na zajištění nové ostrahy objektu.
- Kdo se rozhodnutí vlády dotýká?
- Rozhodnutí se dotýká NKÚ, ale také institucí jako Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny ČR.
- Jaké kroky plánuje NKÚ podniknout?
- NKÚ požádá vládu o přehodnocení rozhodnutí a zahájení jednání o zajištění odpovídající ochrany.