Nově obnovený Průmyslový palác láká na výstavy

Po čtyřech a půl letech intenzivních prací se otevírá obnovený Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Součástí rekonstrukce, která vyšla přibližně na 3 miliardy Kč, byla obnova střední haly a pravého křídla a dostavba vyhořelého levého křídla. Cílem prací nebylo pouze vrátit paláci jeho původní vzhled, ale zároveň vytvořit moderní výstavní prostor odpovídající nárokům 21. století. Součástí slavnostního otevření bude v příštích týdnech i doprovodný program pro širokou veřejnost zahrnující komentované prohlídky, uměleckou instalaci nebo venkovní výstavu Obnova v rukou mistrů, která ukáže práci řemeslníků a restaurátorů při záchraně památky.
„Obnova Průmyslového paláce patřila k nejnáročnějším projektům v mé gesci. U takto zásadních rekonstrukcí se vždy objeví nečekané výzvy, přesto jsem rád, že jsme se do jeho obnovy po ničivém požáru z roku 2008 v minulém volebním období pustili. Průmyslový palác je dominantou celého areálu Výstaviště Praha a jde o jednu z nejpůsobivějších staveb v celém městě. Jeho obnovu po ničivém požáru z roku 2008 považuji za narovnání dluhu příštím generacím a věřím, že jeho znovuzprovoznění významně zlepší provozní výsledek areálu,“ uvádí Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku.
„Po osmnácti letech Praze neotevíráme jen zrekonstruovanou budovu. Vracíme jí Průmyslový palác jako celek. Podařilo se přitom zachovat jeho historickou hodnotu a zároveň vytvořit moderní prostor, který může znovu sloužit Pražanům i návštěvníkům města po další generace,“ říká primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.
„Průmyslový palác si pamatuji už jako malý kluk z Všeobecné československé výstavy v roce 1991 a už tehdy jsem obdivoval jeho jedinečnou architekturu. O to větší radost mám, že ho dnes po letech náročné obnovy můžeme znovu obdivovat v celé jeho kráse. Jsem rád, že první akcí bude Designblok, který symbolicky propojí historickou architekturu se současným designem. Obnovený palác navíc výrazně rozšíří možnosti Prahy pro pořádání velkých mezinárodních kongresů a konferencí a posílí tak naši nabídku v oblasti kongresové turistiky,“ sděluje Tomáš Slabihoudek, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče a výstavnictví.
Složitá obnova Průmyslového paláce začala v lednu 2022 a podílely se na ní stovky pracovníků. Celkem pak bylo do projektu zapojeno až 2 000 lidí. Vedle stavebních firem, projektantů a technických specialistů se na rekonstrukci podílela široká škála tradičních řemesel – od restaurátorů, truhlářů, malířů, kovářů a štukatérů přes pasíře a klempíře až po vitrážisty, zlatníky a hodináře.
Rekonstrukce byla náročná také z toho důvodu, že samotná stavba v sobě nesla více než 130 let postupných zásahů, přestaveb, vestaveb a technických úprav. Řada z nich nebyla dostatečně zdokumentována a skutečný stav některých konstrukcí bylo možné zjistit až po jejich odkrytí. Výraznou komplikaci představovala především Smetanova vestavba z 50. let 20. století, která zakryla původní ocelové konstrukce a na řadě míst zamezila přístup k nim. Stavbaři se museli vypořádat také s nezmapovanými inženýrskými sítěmi, neúplnou dokumentací historických zásahů nebo se špatným stavem základových konstrukcí.
„V tuto chvíli už jen těžko hledám slova, vše podstatné bylo v průběhu let obnovy Průmyslového paláce vyřčeno. Samotná rekonstrukce byla mimořádnou cestou, za kterou stojí tisíce hodin práce a úsilí stovek odborníků, řemeslníků i dalších profesí. Každý detail, od nýtů přes okna až po konstrukční prvky této unikátní historické budovy, vyžadoval maximální pečlivost, respekt a řemeslné mistrovství. Velké poděkování proto patří všem, kteří se na obnově podíleli. Výstava před palácem připomíná právě jejich práci a odhodlání, bez kterých by tento projekt nebylo možné dokončit. Věřím, že dnešním dnem otevíráme nejen zrekonstruovaný Průmyslový palác, ale také novou kapitolu Výstaviště Praha, které se tímto dostává mezi evropskou eventovou elitu,“ prohlašuje Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha, a.s.
Mezi nejzásadnější části obnovy se řadí dostavba vyhořelého levého křídla paláce. Jeho nová ocelová konstrukce vychází z historické konstrukce pravého křídla a respektuje její proporce i vzhled. Zároveň ale splňuje současné požadavky na zatížení, bezpečnost a provoz. Pod levým křídlem vznikl nový suterén s technickým zázemím, sklady, technologiemi, zásobováním a návštěvnickým zázemím. Součástí je také vjezd pro kamiony, který zlepší logistiku při přípravě velkých výstav a dalších akcí.
„Obnova Průmyslového paláce byla pro nás mimořádnou realizací nejen svým rozsahem a technickou náročností, ale především nutností respektovat jeho původní architekturu a historickou hodnotu. Rekonstrukce vyžadovala citlivý přístup k dochovaným konstrukcím i řadu náročných restaurátorských a řemeslných postupů – od výroby a osazení replik těžkých ocelových sloupů levého křídla přes výrobu a montáž dubových podhledů a vitráží až po rekonstrukci Smetanovy vestavby a dalších prvků. Obzvlášť mě těší, že náš tým je podepsaný pod výstavbou právě nového levého křídla, které je k nerozeznání od původního. Za výsledkem, který dnes můžeme veřejnosti představit, stojí práce zkušených odborníků a řemeslníků, kteří se na obnově této významné památky podíleli. Jsem hrdý na to, že SYNER byl součástí týmu, který pomohl této ikonické stavbě vrátit její původní podobu a zároveň ji připravit na další desítky let jejího kulturního a společenského využití,“ doplnil Václav Brodský, technický ředitel SYNER.
„Rekonstrukci Průmyslového paláce jsme zahájili v roce 2022, v mimořádně složitém období poznamenaném válkou na Ukrajině, růstem cen a omezenou dostupností stavebních materiálů i pracovních sil. Samotný historický objekt nám navíc v průběhu prací odkryl řadu skutečností, na které bylo nutné reagovat, a stavba se proto oproti původním předpokladům prodloužila. O to větší radost máme dnes, kdy můžeme Průmyslový palác předat Praze v jeho obnovené podobě. Pro náš tým šlo o mimořádně náročný projekt, který zahrnoval citlivou obnovu historických konstrukcí a restaurátorské práce, ale také kompletní obnovu vyhořelého levého křídla a instalaci moderních technologií. Děkuji všem, kteří se na ní během uplynulých let podíleli,“ doplňuje Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav CZ, lídra zhotovitelského sdružení, jehož dalšími členy byly společnosti SYNER a AVERS.
Celkové náklady rekonstrukce a dostavby činí přibližně 3 miliardy Kč. Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce je spolufinancována Evropskou unií ze systému pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu a přispěje ke snížení konečné spotřeby energie, úspoře primární energie z neobnovitelných zdrojů a k úspoře emisí CO₂. Zprostředkujícím subjektem je Státní fond životního prostředí ČR. Podpora může dosáhnout až 293,5 milionu Kč.
Nejnáročnější restaurátorské práce se uskutečnily ve střední hale. Ta představuje nejhonosnější část paláce a soustřeďuje se v ní množství historických prvků. Sanací se dočkala ocelová konstrukce z roku 1891. Některé části bylo možné zachovat a opravit, jiné však musely být kvůli korozi nahrazeny novými. Na své místo se vrátily také historické prvky, které v minulosti zmizely – atiky, hrotnice, dekorativní prvky, erby, části fasády nebo svatováclavská koruna na vrcholu věže. Zvláštní pozornost pak byla věnována hodinové věži, která je výrazným prvkem Průmyslového paláce. Její konstrukce dosahuje výšky přibližně 51 metrů a váží zhruba 26 tun. V průběhu rekonstrukce byla snesena, kompletně obnovena a následně osazena zpět. Renovován byl také historický hodinový mechanismus, ciferníky a ručičky.
Jedním z nejcitlivějších restaurátorských úkolů pak byla obnova malovaného dřevěného stropu střední haly. Má plochu přibližně 2 737 m² a tvoří jej 1 232 jednotlivých prken uspořádaných do 77 polí. Každé prkno bylo při demontáži označeno, aby bylo možné zachovat jeho původní pozici. Následovala restaurátorská oprava, zpevnění a opětovná montáž. Na obnově se proto potkali restaurátoři, malíři a truhláři. Cílem nebylo vytvořit nový strop podle historické fotografie, ale zachovat maximum původního materiálu a obnovit jej tradičními postupy.
Výrazným symbolem obnovy jsou také vitráže. Celý soubor tvoří 5 023 skleněných výplní o celkové ploše
2 256 m², které jsou složeny z více než 107 700 jednotlivých kusů skla. Vitráže byly demontovány a restaurovány ve specializované sklárně Kolektiv Ateliers v Novém Boru. Restaurátoři pracovali nejen se samotným sklem, ale také s olověnými osnovami, barevností a způsobem zpracování odpovídajícím historickému originálu.
Mimořádný příběh má především oválná malovaná vitráž na bočním průčelí levého křídla. Původní dílo s motivem Orba a lov, vytvořené podle předlohy Mikoláše Alše, zničil požár v roce 2008. Její návrat umožnila veřejná výzva Hledá se Mikoláš Aleš, díky níž se podařilo získat historickou fotografickou předlohu. Nová vitráž má přibližně 5,8 na 3,3 metru, malovaná plocha činí přibližně 19 m² a vznikla z přibližně 980 kusů skla. Samotná malba trvala přibližně tři měsíce.
Průmyslový palác se ale po rekonstrukci nevrací jen jako historická památka, ale jako moderní výstavní, kongresový a kulturní prostor. Palác například kombinuje hned několik způsobů vytápění a chlazení – podlahové vytápění, vzduchové vytápění a chlazení, fancoily, splity a klasická otopná tělesa. Objekt má celkem šest strojoven, čtyři v levém a dvě v pravém křídle. Střední hala je zásobována z obou stran. Součástí energetického řešení je 70 vrtů pro tepelná čerpadla, která budou sloužit jako sekundární zdroj pro vytápění i chlazení.
Moderní technologické vybavení pak doplňuje vzduchotechnika, požární systémy, sprinklery, vodní mlha, rozdělení prostoru do kouřových sekcí, nouzové osvětlení, lokální bateriové systémy a dieselagregáty. Historická podoba tak dostává současné technické zázemí, které umožní budově sloužit dalším generacím.
Rekonstrukce Průmyslového paláce je součástí dlouhodobé revitalizace celého Výstaviště Praha. Jeho využití zahrnuje veletrhy, kongresy, kulturní a společenské akce, sport, ale také otevřený veřejný prostor. Průmyslový palác v tomto systému představuje nejen nejvýznamnější historickou stavbu areálu, ale také jednu z jeho největších vnitřních kapacit. První velkou akcí v obnoveném paláci bude na podzim 2026 Designblok. Následně se Průmyslový palác vrátí k veletržnímu provozu a nabídne také zázemí pro kongresy, kulturní, společenské a další velké akce.
Při příležitosti znovuotevření Průmyslového paláce se uskuteční také doprovodný program pro širokou veřejnost, který návštěvníkům nabídne několik různých pohledů na jednu z nejvýznamnějších pražských staveb. Program propojí historii a současnost Výstaviště, architekturu, fotografii, umění i příběh náročné rekonstrukce a unikátních řemesel, která paláci vrátila jeho podobu.
Od 25. září do 11. října se konají komentované prohlídky obnoveného paláce, při nichž se návštěvníci dozvědí více o jeho historii i náročné rekonstrukci. Prohlídky jsou však aktuálně vyprodané a budou vypsány další termíny. Už od 24. září pak čeká na zájemce venkovní výstava Obnova v rukou mistrů, která ukáže práci řemeslníků a restaurátorů, díky nimž se historická stavba vrátila ke své původní podobě.
Od 5. do 19. října ožije piazzetta před Průmyslovým palácem monumentálním uměleckým projektem Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina s názvem Jak se dotknout nebe. Uměleckou instalaci budou moci návštěvníci zhlédnout zdarma. Výstaviště zároveň připomene vlastní příběh prostřednictvím obrazové knihy Planeta Výstaviště, která ukáže areál tak, jak ho v průběhu let zachytili čeští fotografové. Publikace zachycuje Výstaviště jako místo velkých dějin, koncertů, výstav i každodenních setkání a procházek. Průmyslový palác byl slavnostně otevřen 15. května 1891 jako hlavní pavilon Jubilejní zemské výstavy. Jeho autory byli architekti Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl. Dominantou stavby se stala 51 metrů vysoká hodinová věž a trojdílná železná konstrukce, která ve své době představovala mimořádně progresivní stavební řešení. Jubilejní zemská výstava přilákala přibližně 2,5 milionu návštěvníků a Výstaviště se díky ní stalo významným místem prezentace průmyslu, techniky, kultury i společenského života. V dalších desetiletích se zde konaly Národopisná výstava českoslovanská, Výstava architektury a inženýrství, Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory nebo Pražské vzorkové veletrhy.
Palác dlouhodobě slouží především pro pořádání výstav, veletrhů, kulturních a společenských akcí. Zásadním okamžikem v novodobé historii stavby se stal 16. říjen 2008, kdy požár zničil celé levé křídlo. Střední halu a pravé křídlo se podařilo zachránit. Obnovený Průmyslový palác tak bude nyní po dlouhých
18 letech znovu kompletně v provozu.
Průmyslový palác v číslech
května 1891 – slavnostní otevření Průmyslového paláce v rámci Jubilejní zemské výstavy
Zdroj: Výstaviště Praha