„Skutečný problém neleží ve školách, ale v obchodním modelu sociálních sítí a jejich algoritmech, které cíleně podporují závislost uživatelů. Namísto toho chce vláda přenést odpovědnost na školy a učitele, kteří by se měli stát kontrolory mobilních telefonů. Plošný zákaz udělá z kantorů kontrolory batohů,“ uvádí předseda občanských demokratů Martin Kupka.
Vládní návrh podle ODS vychází z mylného předpokladu, že zákaz technologií automaticky povede ke zlepšení psychické pohody dětí. Dostupná data však ukazují opak. Nejnovější studie potvrzují, že plošné zákazy samy o sobě nesnižují výskyt úzkostí ani depresí. Mobilní telefon ze života dětí nezmizí – pouze se jeho používání přesune do domácího prostředí, často do večerních hodin, kdy má největší negativní dopad na spánek, pohyb i rodinný život.
Zkušenosti ze zahraničí navíc ukazují, že samotné zákazy nefungují. V Austrálii, kde od konce loňského roku platí zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let, první výsledky ukazují, že většina dětí si k zakázaným službám dokázala najít cestu. Přes 60 procent dětí ve věku 12 až 15 let mělo i po zavedení omezení přístup alespoň k jednomu účtu a sedm z deseti těch, kteří zakázané platformy dál používají, označilo obcházení pravidel za snadné.
„ODS proto přichází s alternativou založenou na jasném principu: hračka do skříňky, pracovní nástroj na lavici. Soukromé mobilní telefony do výuky nepatří. Ve škole by děti měly využívat školní tablety nebo notebooky pod správou školy, určené výhradně pro vzdělávání a bezpečnou komunikaci,“ dodává stínová ministryně školství Renáta Zajíčková. Stínová vláda ODS tuto otázku řešila už 17. června na svém zasedání a přijala k tématu usnesení.
Přístup navržený ODS odpovídá také doporučením odborníků. Panel expertů, který připravil pro Evropskou komisi zprávu o dětech a sociálních sítích, doporučuje, aby dětem nebylo umožněno nekontrolované používání zařízení připojených k internetu. Školy by naopak měly poskytovat infrastrukturu pro kontrolované využívání digitálních technologií při výuce a podporovat digitální a mediální gramotnost, kritické myšlení i schopnost orientovat se v online rizicích.
ODS staví své řešení na čtyřech základních principech. Každé dítě by mělo pracovat se stejným školním zařízením bez ohledu na sociální situaci rodiny. Školní zařízení budou sloužit výhradně vzdělávání, bez přístupu k TikToku a dalším sociálním sítím. Součástí výuky musí být systematický rozvoj digitální gramotnosti, protože děti se musí naučit technologie bezpečně a odpovědně používat, nikoli se jim vyhýbat. Celý systém má být financován efektivně prostřednictvím centrálních nákupů nebo pronájmu zařízení tak, aby byl dlouhodobě ekonomicky udržitelný.
„Pro ověření tohoto modelu připravuje ODS pilotní projekt na vybraných školách v Praze. Jeho cílem bude získat praktická i ekonomická data, která poslouží jako základ pro případné celostátní řešení,“ říká Martin Kupka.
ODS je přesvědčena, že české školství potřebuje připravovat děti na svět umělé inteligence a digitálních technologií, nikoliv je před nimi izolovat. Rozdíl mezi přístupem ODS a hnutí ANO je zřejmý – zatímco vláda nabízí zákaz, ODS nabízí funkční řešení.
- Proč ODS odmítá plošný zákaz mobilů ve školách?
- ODS tvrdí, že plošný zákaz neřeší skutečné příčiny digitálních závislostí a přenáší odpovědnost na učitele.
- Jaký je alternativní návrh ODS?
- ODS navrhuje školní zařízení s omezeným přístupem na sociální sítě a jasná pravidla pro používání technologií.
- Jaké důkazy ODS uvádí proti plošným zákazům?
- ODS se odvolává na studie, které ukazují, že plošné zákazy nesnižují výskyt úzkostí a depresí u dětí.
- Jaké zkušenosti má ODS ze zahraničí?
- Zkušenosti z Austrálie ukazují, že děti si i po zavedení zákazů dokážou najít cestu k zakázaným službám.