Každý student musel během pilotní praktické zkoušky projít sérií samostatných stanovišť, která věrně napodobovala prostředí nemocnice. Nešlo přitom pouze o ověření teoretických znalostí. Zkoušející hodnotili schopnost klinicky uvažovat, správně komunikovat s pacientem, rozhodovat se pod časovým tlakem a bezpečně provádět praktické výkony. Kromě pacientských trenažérů a zkoušejících čekali na mediky figuranti, kteří se velmi přesvědčivě vžili do rolí skutečných pacientů nebo jejich příbuzných. V prostředí cvičné nemocnice tak měli budoucí lékaři jedinečnou příležitost otestovat si svou připravenost na situace, na něž je žádná učebnice nemůže plně připravit.
„Nechtěli jsme pouze ověřovat, co si studenti pamatují, ale především to, zda dokážou své znalosti bezpečně využít v situacích, se kterými se budou po nástupu do praxe skutečně setkávat. Praktická státnice proto vznikla jako logické vyústění dlouhodobé snahy přiblížit výuku i závěrečné zkoušení světovým standardům, a to v českém prostředí naprosto originálním způsobem. Zároveň nám umožňuje ověřit, že každý absolvent zvládá praktické dovednosti, které od něj vyžaduje legislativa i samotná klinická praxe,“ vysvětluje děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Hned na jednom z prvních stanovišť čelili studenti poměrně náročné výzvě – bez sebemenšího zaváhání museli zahájit neodkladnou resuscitaci šestiměsíčního kojence v bezvědomí podle aktuálních doporučení. Jen o pár dveří dál čekala na mediky vyděšená matka s čtyřměsíčním synem. Pomoc vyhledala kvůli jeho akutním zdravotním potížím. Budoucí lékaři museli odebrat anamnézu, vyšetřit dítě, rozpoznat, zda je skutečně v ohrožení života a navrhnout další léčebný postup. Napětí panovalo také na porodním sále. Studenti marně vyhlíželi lékaře, který v danou chvíli „nebyl k dispozici“. Sami tak museli zhodnotit CTG záznam, vyšetřit pacientku, a nakonec jí pomoci přivést dítě na svět. V gynekologické ambulanci na ně mezitím čekala pacientka s bolestmi v podbřišku. Na chirurgickém pracovišti pak správně ošetřovali řeznou ránu, zašívali ji na speciálním modelu a rozhodovali o potřebě dalšího vyšetření poraněného zápěstí.
V části věnované urgentní medicíně přebírali do péče pacienta po dopravní nehodě v ohrožení života. Krátce nato museli rozhodnout o podání krevní transfuze a zahájit další léčbu. Součástí praktické státnice bylo také interní stanoviště, na kterém měli studenti necelou půlhodinu na odebrání anamnézy, prostudování zdravotnické dokumentace a určení diagnózy. Nechybělo ani sepsání kompletní ambulantní zprávy včetně vystavení receptu. Na další stanici pak bezpečně aplikovali intravenózní antibiotickou léčbu přes periferní žilní katétr nebo prokazovali správnou techniku aseptického zavedení permanentního močového katétru. Studenty také čekal telefonický rozhovor s pacientkou po preventivní prohlídce, které museli citlivě sdělit výsledky laboratorních vyšetření, vysvětlit jejich význam a domluvit další postup léčby.
„Nejde jen o správnou diagnózu nebo technicky dobře provedený výkon. Stejně důležité je, aby student uměl s pacientem správně komunikovat, získat jeho souhlas, vysvětlit další postup, zachoval se profesionálně a dokázal se správně rozhodnout. Ze státnic by si studenti měli odnést co nejvíc praktických zkušeností. Díky podrobnému hodnocení navíc získají jasnou zpětnou vazbu, na čem by měli během posledního roku studia ještě zapracovat,“ popisuje garant studijního programu Všeobecné lékařství profesor David Školoudík.
Každé stanoviště přitom mělo přesně vymezený časový limit i předem stanovená hodnoticí kritéria. Studenti tak museli propojit medicínské znalosti s praktickými i komunikačními dovednostmi a zachovat klid v situacích, které připomínaly skutečnou klinickou praxi. Potvrzuje to i medička Tereza Kunzová: „Improvizace u situací, se kterými jsme se zatím v reálné praxi nesetkali, byla opravdu velkou výzvou. Například vedení porodu. V tu chvíli člověk spíš hledá v hlavě naučené postupy a snaží se zachovat klid,“ popisuje s tím, že časový limit kolem deseti minut byl u některých stanovišť opravdu hodně svazující. „I přes drobné nedostatky ale hodnotím celou zkušenost spíš pozitivně a jako krok správným směrem, který má velký potenciál,“ dodává budoucí lékařka.
Pilotní praktické zkoušky absolvovala také medička Michaela Durčáková. Největšímu stresu čelila dle svých slov na samotném začátku: „Vědomí, že nás hodnotí profesionálové ve svém oboru a sledují každý náš pohyb, bylo dost stresující. Většina hodnotících a figurantů na nás ale byla nakonec milá. Zkušenost to byla určitě dobrá, jsem však ráda, že to ještě nebylo úplně naostro, ale šlo o zkušební verzi.“
„Pilotní ověřování nám poskytlo cennou zpětnou vazbu jak od studentů, tak od hodnotitelů. Praktická státní zkouška je nedílnou součástí studijního plánu v rámci současné úspěšné reakreditace studijního programu Všeobecné lékařství, takže nově nastupující studenti ji budou mít už od začátku studia povinnou,“ uzavírá proděkanka pro studium a celoživotní vzdělávání ostravské lékařské fakulty Ivona Závacká.
Ing. Hana Hanke
vedoucí oddělení PR Lékařské fakulty OU
tisková mluvčí LF OU
telefon: 728 202 698
- Jaké situace musí medici zvládnout během zkoušek?
- Medici musí například ošetřit řeznou ránu, asistovat při porodu nebo zahájit resuscitaci kojence.
- Jaký je cíl nového způsobu zkoušení?
- Cílem je ověřit praktické dovednosti studentů a přiblížit výuku světovým standardům.
- Kdo hodnotí výkony studentů?
- Výkony studentů hodnotí zkoušející a figuranti, kteří hrají role pacientů.
- Jak se studenti připravují na tyto zkoušky?
- Studenti se připravují na zkoušky prostřednictvím simulací a praktických cvičení, která napodobují reálné nemocniční prostředí.