Praha 26. března 2026 (PROTEXT) – Problematika zdanění kryptoaktiv, nová evropská regulace MiCA a budoucnost digitálních aktiv na Slovensku byly hlavními tématy odborného setkání, na kterém vystoupil Peter Varga, partner Highgate Group a spoluautor knihy o zdanění kryptoaktiv, spolu s řadou expertů z finančního, právního a technologického sektoru. Diskuse ukázala, že kryptoaktiva se stávají etablovanou součástí investičního prostředí, avšak slovenský regulační a daňový rámec zatím nedokáže držet krok s dynamikou trhu.
Zdanění kryptoaktiv na Slovensku: vysoké sazby, nízká motivace
Podle Vargy je zdanění kryptoaktiv na Slovensku nejen vystaveno vysoké míře nepředvídatelnosti, ale jeho úroveň je také nepřiměřeně vysoká. Pro fyzické osoby, které drží kryptoaktiva jako investici, může efektivní sazba daně spolu se zdravotními odvody dosáhnout až 45,4 %.
„Téma zdanění kryptoaktiv není politické, ale technické. Pokud chceme dosáhnout vyšší míry dodržování pravidel a vyšších příjmů pro stát, potřebujeme spravedlivější a předvídatelnější systém,“ uvedl Peter Varga, který se dlouhodobě věnuje daňovým a regulačním aspektům digitálních aktiv.
Kryptoaktiva však na rozdíl od tradičních investičních nástrojů, jako jsou cenné papíry, nemají žádné daňové výjimky, například osvobození po určité době držby.
„Pokud nastavíte sazbu příliš vysoko, investoři jednoduše přestanou systém využívat. Vidíme to i na Slovensku a přímo v oblasti kryptoaktiv – vysoké sazby nepřinášejí vyšší výběr daní,“ upozornil Varga.
Data podle něj ukazují výrazný rozdíl mezi realitou a daňovými přiznáními. Odhaduje se, že minimálně 12 až 16 % Slováků vlastní nějaká kryptoaktiva, avšak v roce 2024 přiznalo příjem z kryptoaktiv pouze 1 702 daňových poplatníků. Celkové daňové příjmy z kryptoaktiv činily přibližně 2,5 milionu eur za rok 2024, což je výrazně méně, než stát původně očekával.
Nedostatek jasných pravidel
Kromě vysokého daňového zatížení upozornili odborníci také na řadu legislativních nedostatků. Slovenská legislativa například neobsahuje jasná pravidla pro určování vstupní ceny při prodeji kryptoaktiv, tedy zda se má používat metoda FIFO, LIFO nebo jiná. Nejasnosti existují také u tokenizovaných cenných papírů nebo při účtování stablecoinů po implementaci evropské regulace MiCA.
Podle Vargy právě nedostatek předvídatelnosti výrazně snižuje ochotu investorů a podnikatelů plánovat dlouhodobé aktivity na Slovensku i zdaňovat na Slovensku.
„To neznamená, že by kryptoaktiva měla být nějak daňově zvýhodněna. Znamená to, že zdanění investičních aktiv na Slovensku vyžaduje důkladnější zamyšlení ze strany státu. Jinak nám unikají daňové příjmy a vytváří se zbytečná pachuť z celého systému,“ doplnil.
Slovensko a regulace MiCA
Slovensko se postupně profiluje jako relativně otevřená jurisdikce pro krypto podnikání. Zahraniční žadatelé o licence přicházejí například z Polska či Indonésie. Přesto je proces licencování výrazně náročnější než v minulosti.
Zatímco před rokem 2024 stačilo podnikatelům živnostenské oprávnění, dnes jde o komplexní licenční řízení, které zahrnuje kapitálové požadavky, přísná pravidla řízení rizik, kybernetickou bezpečnost a splnění požadavků evropské legislativy DORA.
Na Slovensku je momentálně uděleno šest licencí MiCA. Jejich držitelé mohou poskytovat služby v celé Evropské unii prostřednictvím tzv. EU passportingu.
Licence jako vstupenka k investorům
Zástupci slovenských kryptospolečností Jakub Kundravý (Crypto Voucher), Juraj Forgács (Fumbi) a Martin Bittara (Okazio) diskutovali o tom, jak regulace mění fungování trhu.
Shodli se, že získání licence MiCA je náročné a nákladné – proces často trvá mnoho měsíců a celkové náklady mohou přesáhnout jeden milion eur. Na druhé straně licence výrazně zvyšuje důvěryhodnost společností.
Slovensko vs. Česko: rozdílné přístupy
Odborníci jako Ivana Senderáková (Tatra banka), Miloš Mázor (Madison Six), Oliver Zrno (FINREG PARTNERS) a Martin Hobza (Hobza Partners) porovnávali regulaci mezi Slovenskem a Českou republikou.
Česká republika byla dlouho vnímána jako potenciální „krypto hub“, což vedlo k vysokému počtu žádostí o licence – přibližně 250. Na Slovensku jich bylo pouze zhruba osm.
Diskutovalo se také o přístupu bank ke kryptoaktivům. Banky podle expertů čelí extrémně přísným regulačním požadavkům a vysokým AML rizikům, což zpomaluje zavádění nových produktů.
Potřeba systematického přístupu
Kryptoaktiva se stávají standardní součástí finančního systému a Slovensko bude muset postupně přizpůsobit legislativu i daňová pravidla této realitě.
„Pokud chceme, aby Slovensko zůstalo konkurenceschopné v oblasti digitálních financí, potřebujeme stabilní pravidla, přiměřené daně a otevřenější a pružnější dialog mezi státem, regulátorem a trhem,“ dodal Peter Varga.
O Highgate Group
Je moderní poradenská skupina pro právo, daně, finanční regulaci a účetnictví. Na slovenském trhu nabízí unikátní balíček poradenských služeb pro podnikatele pod jednou střechou. Tým má více než 30 členů a tvoří jej poradci s rozsáhlými zkušenostmi z malých i velkých poradenských a účetních společností. Zejména zkušenosti zakladatelů Petra Vargy (LinkedIn) a Tomáše Dema (LinkedIn), doplněné o zkušenosti ostatních členů týmu, dávají předpoklady k tomu, že na jakýkoli právní, daňový i účetní problém dokážou nahlížet v celé jeho komplexnosti (včetně podnikatelského a praktického pohledu).
Zdroj: Highgate group