Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů dlouhodobě upozorňovalo na zásadní problémy koncepce této učebnice. Výhrady se týkaly především bagatelizace komunistického režimu, vynechání zásadních událostí našich moderních dějin, faktografických chyb a zkreslování dějinných událostí. Zcela nepřijatelné bylo také neetické ztvárnění vraždy Milady Horákové, která je v učebnici zobrazena visící jako prase ve chlévě, aniž by bylo žákům a studentům odpovídajícím způsobem vysvětleno, kdo Milada Horáková byla a jaký byl její osud. V žádném případě se přitom nejednalo o odmítnutí badatelské metody, s níž se na Západě pracuje již více než třicet let. Tato metoda má své výhody, ale také své limity, především z pedagogického hlediska. V současnosti navíc existují nové vzdělávací metody a nástroje odpovídající potřebám 21. století.
ÚSTR podporuje moderní přístupy ve vzdělávání a sám je aktivně využívá. Při výuce pracuje například s virtuální realitou, komiksem či rodinnou pamětí a připravuje pracovní listy i metodické pomůcky přímo podle potřeb a přání pedagogické obce. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, které umožní žákům poznávat soudobé dějiny srozumitelně, názorně a v širších souvislostech.
Vedení ÚSTR proto uvítalo rozhodnutí nakladatelství Klett stáhnout učebnici z trhu. Nadále jsme přesvědčeni, že pokud má být mladá generace odolná vůči extremistickým ideologiím zprava i zleva, musí dobře znát historii vlastní země. Musí vědět, že žádný totalitní režim nevede k osvobození člověka, ale k jeho zotročení, a že nacismus i komunismus představují zločinné totalitní systémy. Ostatně tento princip vyplývá také z ústavního pořádku České republiky a z relevantní judikatury Ústavního soudu. V tomto kontextu nepřekvapuje, že učebnice získává pozitivní hodnocení od představitelů KSČM, politické strany, která se za zločiny svých předchůdců nikdy neomluvila. Není překvapivé, že komunisté brání učebnici, v níž se žáci nedozvědí dostatečně o zločinech komunismu, činnosti Státní bezpečnosti ani o tom, kdo byl Jan Palach. Byli by ostatně sami proti sobě, pokud je v učebnici pohled na zločinný komunistický režim podáván takřka výhradně perspektivou tehdejších členů KSČ.
ÚSTR je přesvědčen, že o podobě výuky dějepisu musí rozhodovat odborná debata, nikoli politické zájmy či příslušnost k revizionistickému proudu. Stejně tak není možné připustit, aby se pod záminkou „plurality pohledů“ relativizovaly zločiny totalitního režimu, rozsah jeho represí nebo utrpení jeho obětí. ÚSTR bude proto i nadále upozorňovat na problematické interpretace komunistické minulosti a hájit právo společnosti – a především mladé generace – znát své moderní dějiny v jejich úplnosti. To znamená znát nejen politické a společenské souvislosti, ale také represe, bezpráví a konkrétní lidské tragédie, které komunistický režim způsobil.
https://www.ustrcr.cz/petra-proksanova-z-kscm-volajici-po-zruseni-ustr-chvali-kontroverzni-ucebnici
- Jaké jsou hlavní problémy učebnice Soudobé dějiny?
- Hlavní problémy zahrnují bagatelizaci komunistického režimu, vynechání důležitých historických událostí a faktografické chyby.
- Co říká ÚSTR o učebnici?
- ÚSTR kritizuje učebnici za neetické ztvárnění historických událostí a podporuje moderní přístupy ve vzdělávání.
- Jaké metody využívá ÚSTR ve výuce?
- ÚSTR využívá moderní metody jako virtuální realitu, komiksy a rodinné paměti, aby žákům přiblížil soudobé dějiny.
- Proč je důležité znát historii vlastní země?
- Důležité je, aby mladá generace byla odolná vůči extremistickým ideologiím a dobře rozuměla historickému kontextu své země.