Vodíkové technologie bezpečnost v extrémních podmínkách

Výzkumný tým Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity OstraVŠB-TUOva, včetně jejího Centra excelence pro bezpečnostní výzkum (CESAR), realizoval ve vojenském újezdu Hradiště druhou etapu experimentálních měření zaměřených na bezpečnost vodíkových technologií. Testy probíhaly v podmínkách, které nelze plně simulovat v laboratorním prostředí, a přinesly data využitelná pro výzkum i praxi.

Cílem experimentů bylo ověřit chování tlakových nádob a vodíkových systémů při mimořádných událostech, jako jsou požáry, extrémní tepelné zatížení nebo mechanické porušení. Výzkumníci se zaměřili zejména na kritické scénáře spojené s tlakovým skladováním vodíku.

Testování v reálných podmínkách

V průběhu experimentálního týdne proběhlo několik typů zkoušek. Jednou z klíčových částí bylo testování vodíkového vozidla, při němž byla ověřována odolnost kompozitních tlakových nádob a možnosti jejich bezpečného odtlakování. Experimenty zároveň ukázaly, že chování těchto nádob se v krizových situacích výrazně liší od tradičních ocelových tlakových systémů. Další část se zaměřila na tepelnou odolnost kompozitních tlakových lahví při lokálním ohřevu a na funkci bezpečnostních prvků při vysokém zatížení. Třetí oblast tvořily destrukční zkoušky ocelových tlakových lahví plněných vodíkem a dusíkem, jejichž cílem bylo získat detailní data o fragmentaci a rozptylu částí po výbuchu.

Data pro bezpečnost i praxi

Získaná experimentální data významně rozšiřují poznatky o chování vodíkových technologií v extrémních podmínkách. Výsledky budou využity pro další výzkum, přípravu odborných publikací i pro spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. „Teprve při reálných zkouškách v extrémních podmínkách jsme schopni skutečně porozumět chování vodíkových systémů. Získaná data nám umožňují lépe připravit zasahující složky na situace, které nelze plně simulovat,“ uvedl koordinátor centra CESAR Vojtěch Jankůj.

Spolupráce napříč institucemi

Experimenty byly realizovány ve spolupráci s řadou partnerů z akademické sféry i praxe. Na jejich realizaci a technickém zajištění se podílela Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO spolu s dalšími institucemi, mezi které patří například Centrum energetických a environmentálních technologií, Fakulta stavební, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO, Univerzita obrany, Armáda České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky včetně Záchranného útvaru HZS ČR, Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy a Policie České republiky.

Studenti přímo u výzkumu

Do experimentů byli aktivně zapojeni také studenti, kteří se podíleli na technickém zabezpečení, dokumentaci i sběru dat. Získané poznatky budou využity v jejich závěrečných pracích i v navazujících výzkumných aktivitách.

Další kroky

Druhá etapa měření nyní přechází do fáze detailního vyhodnocení. Získaná data budou dále analyzována a využita při vývoji metodik a odborných doporučení pro bezpečné využití vodíkových technologií v praxi.

Experimenty byly realizovány v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries (reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048), konkrétně v rámci experimentální laboratoře EL 4 – Laboratoř pro výzkum hoření a výbuchu.

https://www.vsb.cz/cs/detail-novinky?reportId=51492

Jaké experimenty byly provedeny s vodíkovými technologiemi?
Byly provedeny testy zaměřené na chování tlakových nádob a vodíkových systémů při mimořádných událostech, jako jsou požáry a mechanické porušení.
Jaké jsou klíčové výsledky experimentů?
Experimenty ukázaly, že chování kompozitních tlakových nádob se v krizových situacích liší od tradičních ocelových systémů, což je zásadní pro jejich bezpečnost.
Proč jsou experimenty v reálných podmínkách důležité?
Testování v reálných podmínkách poskytuje data, která nelze plně simulovat v laboratoři, což zvyšuje přesnost a relevanci výsledků pro praxi.
Jaká data byla získána z destrukčních zkoušek?
Získaná data se zaměřují na fragmentaci a rozptyl částí po výbuchu, což je klíčové pro zlepšení bezpečnostních standardů vodíkových systémů.