Na území hl. m. Prahy žijí lidé spolu s hospodářskými zvířaty odnepaměti. Stejně dlouho je také člověk využívá k pastvě a v současné době především k péči o bezlesé travnaté plochy. Pastva zvířat zajišťuje specifický management, který je velmi přínosný pro zachování cenných přírodních lokalit a je na ni vázána řada ohrožených druhů rostlin i živočichů. Na území Prahy probíhá řízená pastva na zhruba šedesáti významných přírodních lokalitách a celkové rozloze několik stovek hektarů.
Více info: https://www.praha-priroda.cz/nase-projekty/pastva-v-praze/
Zároveň organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2026 Mezinárodním rokem pastvin, pastevců a pastevkyň (International Year of Rangelands and Pastoralists – IYRP). Cílem je zvýšit povědomí o významu udržitelných pastvin a tradičního pastevectví pro krajinu, potravinovou bezpečnost a ekonomiku. Tato iniciativa zdůrazňuje roli pastvy při péči o půdu a zachování biodiverzity.
V aktuálním čísle časopisu naleznete více článků, které se pastvou v Praze zabývají. Začínáme rozhovorem s Martinou Skohoutilovou, předsedkyní spolku Pražská pastvina. Spolek se věnuje managementu chráněných území, využítí pastevních metod a osvětě témat péče o krajinu, biodiverzitě a podporou opylovatelů v krajině.
Zkušenosti s pastvou a s návaznými aktivitami na pozemcích Toulcova dvora popisuje v dalším článku Lenka Skoupá. Vysvětluje význam pastvy v krajině, ale i další souvislosti nebo rizika s pastvou spojená.
https://toulcuvdvur.cz/stranka/neudrzovany-travnik-nikoli-step
Krátkou exkurzi do rekonstruovaného areálu Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Jinonicích Vám zprostředkuje článek na str. 13 a 14. V novém fungují již od dubna r. 2025.
Více info o provozu ZS: https://zachranazviratpraha.cz/o-stanici/
Významnou a početnou skupinou hospodářských zvířat v Praze jsou také včely medonosné. Jsou užitečné, ale tak jednoduché to s nimi není. Článek na stranách 16 až 19 objasní mnohé omyly a polopravdy, které se o včele medonosné léta tradují.
Opravdu divokou a těžko spoutatelnou přírodu v Praze zastupuje náš největší hlodavec, tajemný bobr. Krátký vhled do života populace bobra evropského v Praze přináší článek od zoologů a výzkumníků z ČZU. Článek Vám prozradí, jak a kde v Praze bobr žije.
Jan Moravec Vás v tradiční rubrice pozve na výlet, tentokrát na Butovické hradiště nad Prokopské údolí. Tato lokalita je jedna z těch, které jsou tradičně spojeny s pastvou.
Ani v tomto čísle nechybí rozsáhlá část o zajímavých aktivitách a projektech pražských ekocenter, spolků a dalších organizací. (zabírá další polovinu časopisu). Jarní měsíce jsou spojené nejen s novými ekovýchovnými projekty a hlavní sezónou výukových programů pro školy, ale také s úklidovými akcemi pro přírodu, nebo osvětovými akcemi u příležitosti Dne Země.
Rádi bychom Vás tak, mimo jiné, pozvali do Toulcova dvora na oslavu Dne Země, do Kroužkovací stanice Národního muzea na Víkend otevřených dveří v rámci projektu City Nature Challenge, nebo na již druhý ročník Veletrhu organizací realizujících EVVO (v prostorách OC Westfield Chodov).
Další zajímavé události a eventy pak naleznete v obvyklé rubrice Kalendář akcí na samém konci magazínu.
Přejeme Vám příjemné čtení a krásné jaro.
Tým EVVO hl. m. Prahy a redakce BEZK
https://praha.eu/web/portalzp/w/prazska-evvoluce-1/2026
- Jaká zvířata žijí v Praze?
- V Praze žijí jak hospodářská, tak volně žijící zvířata, která mají význam pro místní ekosystém.
- Co je to pastva a jaký má význam?
- Pastva je využívání zvířat k sečení trávy a péči o krajinu, což pomáhá udržovat biodiverzitu a chránit přírodní lokality.
- Jaké projekty se v Praze zabývají pastvou?
- V Praze probíhá řízená pastva na šedesáti přírodních lokalitách, které podporují ochranu ohrožených druhů.
- Co je Mezinárodní rok pastvin?
- Rok 2026 byl vyhlášen Mezinárodním rokem pastvin, jehož cílem je zvýšit povědomí o významu udržitelných pastvin pro krajinu a ekonomiku.