Nejvíce škrty zasáhnou střední školy, na více než 370 z nich studuje přes 90 tisíc žáků. Praha a Středočeský kraj přitom dlouhodobě nemají v běžných školách dostatečnou kapacitu a v ostatních krajích často suplují nabídku, kterou kraje neposkytují. S výjimkou Vysočiny totiž neinovují své školy, nereflektují poptávku po odborných lyceích, nepěstují kariérní poradenství. Navíc roky čekáme na reformu oborové soustavy, na kterou by se měla vláda soustředit v prvé řadě.
A co je vůbec nejhorší: tento plošný škrt zničí i ty nejslabší a nejpotřebnější – zejména církevní a komunitní školy, které pečují také o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, handicapované a znevýhodněné, nabízí alternativní přístupy a odlehčují systému klasických základních škol.
Stát přitom v současnosti hradí neveřejným školám jen část nákladů. Po jejich zrušení či omezení – protože jejich provoz bez státní podpory samotní rodiče ufinancují jen stěží – přejde péče o tyto žáky plně na bedra veřejných škol. Místo reálné úspory tak vláda vyvolá kapacitní kolaps veřejného školství a pro stát bude celá situace ve finále daleko dražší, protože za každého přesunutého žáka zaplatí plných 100 % nákladů…
- Jaký je důvod škrtu podpory neveřejných škol?
- Vláda se rozhodla plošně škrtat z rozpočtu, což je považováno za nesystémové a nepromyšlené.
- Kolik dětí bude škrt postihovat?
- Škrt se dotkne více než 140 tisíc dětí a jejich rodičů, zejména na středních školách.
- Jaké školy budou nejvíce zasaženy?
- Nejvíce budou postiženy církevní a komunitní školy, které se starají o děti se speciálními potřebami.
- Jaké důsledky může mít škrt pro veřejné školství?
- Škrt může vyvolat kapacitní kolaps veřejného školství a zvýšit náklady pro stát, protože za každého přesunutého žáka bude muset platit plné náklady.