Pietní setkání u Památníku 68/69 připravily společně Ústav pro studium totalitních režimů, Museum Kampa, Muzeum paměti XX. století a spolek SYMPOSION. Setkání se zúčastnil také autor památníku, výtvarník Jiří Sozanský, společně s Olgou Sozanskou. ÚSTR zastupovali členové Rady ÚSTR Martin Palouš a Michal Klíma, ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna a 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Z řad spolupracujících institucí byli přítomni ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek, ředitelka Polského institutu v Praze Monika Olech, Katarína Šmálová, zástupkyně velvyslance Slovenské republiky v České republice, a zástupci Musea Kampa Alena Holubová, zástupkyně ředitele muzea, a šéfkurátor Jan Skřivánek. Pietního setkání se zúčastnil také plk. Michal Trunečka, náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, a Lubomír Augustín, vedoucí Kanceláře služebního úřadu Archivu bezpečnostních složek.
„Totalitní režim reformovat nelze. Jedinou odpovědí na nesvobodu je parlamentní demokracie.“
Úvodní proslov pronesl člen Rady ÚSTR Martin Palouš. Ocenil v něm význam díla Jiřího Sozanského, které pomáhá uchovávat paměť konkrétních lidských osudů a připomínat tragické události srpna 1968 i jejich následky. Zdůraznil také význam pravidelného připomínání výročí okupace. Zkušenost se ztrátou svobody a následky totalitní moci podle něj nesmí zmizet z historické paměti společnosti. Na jeho vystoupení navázal ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, který ve svém projevu poděkoval Jiřímu Sozanskému a jeho ženě Olze za vznik důstojného místa připomínky obětí: „Děkuji Jiřímu Sozanskému a jeho ženě Olze, která ho vždy podporovala, za to, že vytvořil důstojný památník všem Čechoslovákům zavražděným během srpnových událostí roku 1968 a 1969. Vzdávám čest a úctu všem ženám, mužům a dětem zavražděným a zraněným nejprve okupačními jednotkami vojsk Varšavské smlouvy a poté zbraněmi vlastních lidí.“
Ladislav Kudrna ve svém projevu připomněl také širší politický kontext událostí roku 1968 a zdůraznil, že zkušenost s komunistickou diktaturou nelze oddělovat od otázky svobody a demokratického uspořádání společnosti. „Nevzdávám čest tehdejší politické nomenklatuře v čele s Dubčekem. Všichni to byli pravověrní a až na jednu výjimku zbabělí komunisté, kteří se v únoru 1948 aktivně podíleli na vybudování zločinného režimu, který se o dvacet let později, v rámci komunistické ideologie, pokoušeli reformovat. Pokoušeli se reformovat nemožné. Totalitní režim reformovat nelze. Jedinou odpovědí na nesvobodu je parlamentní demokracie,“ dodal Ladislav Kudrna.
„Čest památce všech, kteří nikdy nevzdali boj za svobodu. Čest všem, kteří nám pomáhají nezapomenout.“
Ředitel ÚSTR zároveň připomněl práci historiků a dalších zaměstnanců Ústavu při dokumentaci obětí srpnových událostí a vyzdvihl také roli Archivu bezpečnostních složek: „Jsem hrdý na to, že to byl Ústav pro studium totalitních režimů, jehož zaměstnanci jako první zmapovali oběti srpna 1968 a 1969. Ústav pro studium totalitních režimů by své zákonné povinnosti nikdy nemohl naplňovat bez Archivu bezpečnostních složek, jehož kolegyně a kolegové mu poskytují plnou součinnost.“ Svůj projev zakončil připomínkou občanského odporu proti komunistické diktatuře: „Skláním se před památkou všech zavražděných a vzdávám úctu občanskému odporu v srpnu 1968, 1969, 1988 i 1989. Čest památce všech, kteří nikdy nevzdali boj za svobodu. Čest všem, kteří nám pomáhají nezapomenout.“
Na pietní setkání na Kampě následně navázala pieta u budovy Českého rozhlasu, která připomněla oběti srpnových událostí roku 1968 a statečnost lidí, kteří se v době okupace postavili proti vojskům Varšavské smlouvy. Pietního aktu se za Ústav pro studium totalitních režimů zúčastnili ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna a 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Společně zde položili věnec na památku obětí okupace a občanů, kteří během srpnových dnů roku 1968 přišli o život nebo byli zraněni.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / Jindřich Mynařík
https://www.ustrcr.cz/pripomneli-jsme-si-58-vyroci-okupace-ceskoslovenska
- Co se stalo 21. srpna 1968?
- Dne 21. srpna 1968 došlo k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, což vedlo k potlačení Pražského jara.
- Kdo se zúčastnil pietního setkání?
- Pietního setkání se zúčastnili členové ÚSTR, výtvarník Jiří Sozanský a zástupci různých institucí a organizací.
- Jaký byl hlavní cíl setkání?
- Hlavním cílem setkání bylo připomenout oběti srpnových událostí a zdůraznit význam uchovávání historické paměti.
- Jaké aktivity byly součástí připomínkového festivalu?
- Součástí festivalu NeverMore 68 byly odborné debaty, komentované prohlídky výstavy a prezentační stánek.