(12. 8. 2026) – V pondělí 10. srpna 2026 se v pražské Galerii Café Louvre uskutečnilo diskusní setkání „1968–1989, 2020–?: česká lekce pro Bělorusko“. Debata se věnovala paralelám mezi československou zkušeností z období komunistické diktatury a současným demokratickým zápasem v Bělorusku. Mezi přítomnými byl také první náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Setkání uspořádaly Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice a Muzeum paměti XX. století. Konalo se u příležitosti šestého výročí prezidentských voleb v Bělorusku z 9. srpna 2020, které se staly zásadním mezníkem v novodobých dějinách země a po nichž následovaly rozsáhlé protesty proti režimu Alexandra Lukašenka a tvrdé represe vůči jeho odpůrcům.
Téma večera vycházelo z historické zkušenosti Československa. Rok 1968 představoval zásadní pokus o reformu komunistického systému, který byl násilně ukončen srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy. Následné období normalizace přineslo rozsáhlé politické represe, cenzuru a potlačování občanských práv a svobod. Současně se však rozvíjely různé formy občanského odporu, disentu a nezávislých aktivit, jejichž význam se naplno projevil v průběhu společenských změn roku 1989. Právě otázka, jakou zkušenost si z československého vývoje může vzít současné Bělorusko, byla jedním z hlavních témat pražského setkání. Diskuse otevřela prostor pro srovnání zkušeností československého disentu a současných běloruských demokratických sil, z nichž značná část dnes působí v exilu.
„Vaše solidarita je důkazem toho, že demokracie nikdy není pouze vnitrostátní záležitostí. Je to společný evropský závazek.“
„Mé zvláštní poděkování patří českému státu a české společnosti. Vítám zde zástupce Ministerstva zahraničních věcí České republiky, ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a zástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Všem nevládním organizacím a každému angažovanému českému občanovi, který je dnes v tomto sále, děkuji. Vaše solidarita je důkazem toho, že demokracie nikdy není pouze vnitrostátní záležitostí. Je to společný evropský závazek,“ řekla v úvodu Svjatlana Cichanouská, běloruská exilová prezidentka.
Podle Kamila Nedvědického, prvního náměstka ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, toto setkání představovalo také příležitost připomenout význam české historické zkušenosti a odborné práce ÚSTR pro současné demokratické síly v Bělorusku. „Pro ÚSTR představuje podobný dialog nejen připomínku vlastní historické zkušenosti, ale také možnost sdílet poznatky o mechanismech autoritářské moci a způsobech, jakými se společnosti s jejími projevy vyrovnávají,“ prohlásil Kamil Nedvědický. Pro ÚSTR je právě sdílení zkušeností s nedemokratickými režimy a jejich překonáváním důležitou součástí jeho poslání. Československá zkušenost přitom nabízí řadu témat relevantních i pro současné Bělorusko – od mechanismů politické represe a propagandy přes fungování disentu a život v exilu až po otázku obnovy demokratických institucí po pádu autoritářského režimu.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO SE SVOLENÍM: MPXX / Marta Myšková
Související:
- Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice, z. ú. (@OfficeBLRinCZE)
https://www.ustrcr.cz/jakou-zkusenost-si-z-ceskoslovenskeho-vyvoje-muze-vzit-soucasne-belorusko
- Jaké bylo téma diskusního setkání v Praze?
- Téma setkání se zaměřilo na paralely mezi československou zkušeností z období komunistické diktatury a současným demokratickým zápasem v Bělorusku.
- Kdo se zúčastnil setkání?
- Mezi přítomnými byl první náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický a další zástupci Kanceláře demokratických sil Běloruska.
- Jaké historické události byly zmíněny?
- Diskuse se věnovala událostem jako srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následné období normalizace v Československu.
- Jaké lekce si může Bělorusko vzít z české historie?
- Bělorusko může čerpat z československého disentu a různých forem občanského odporu, které se projevily během společenských změn v roce 1989.