Praha 24. srpna 2026 – Více než 156 tisíc uchazečů letos podalo přihlášku na střední školu. Pro většinu z nich šlo o první skutečně zásadní rozhodnutí v životě. Přesto od patnáctiletých často očekáváme, že budou mít jasno nejen v tom, jakou školu chtějí studovat, ale také jaké profesi se budou jednou věnovat. Jenže právě to je dnes stále méně realistické.
Svět práce se proměňuje rychleji než kdy dříve. Vedle tradičních profesí vznikají nové specializace, mění se požadavky zaměstnavatelů a stále větší význam získávají dovednosti, které nejsou svázané s jediným oborem. Rozhodnutí o střední škole proto už dávno není jen volbou konkrétní profese. Stále častěji jde především o výběr prostředí, které studentovi pomůže rozvíjet jeho potenciál a postupně najít vlastní směr.
Trh práce se mění rychleji než školní rozhodnutí
Podle Future of Jobs Report z roku 2025 budou zaměstnavatelé v příštích pěti letech nejvíce oceňovat analytické myšlení, schopnost učit se novým věcem, adaptabilitu, práci s technologiemi a umělou inteligencí nebo efektivní spolupráci. Nejde o dovednosti spojené s jedním konkrétním povoláním, ale o kompetence využitelné napříč obory. To znamená, že dnešní studenti budou během svého profesního života s velkou pravděpodobností několikrát měnit nejen zaměstnavatele, ale často i samotnou pracovní náplň.
„Po studentech dnes nemůžeme chtít, aby si v patnácti letech vybrali profesi na celý život. Měli bychom jim ale dát příležitost poznat sami sebe, vyzkoušet si různé oblasti a rozvíjet dovednosti, které obstojí bez ohledu na to, jak se bude pracovní trh měnit. Právě schopnost učit se, kriticky přemýšlet a adaptovat se bude v budoucnu rozhodovat více než úzká specializace,“ říká výkonná ředitelka Fostra Gymnázia Irena Tůmová.
Kariérní cesta už dávno není lineární
Český vzdělávací systém přirozeně vede studenty k tomu, aby si už při výběru střední školy zvolili určitý studijní směr. Praxe ale ukazuje, že profesní cesta mladých lidí se často vyvíjí postupně a jejich zájmy se během studia mění.
Data Národního pedagogického institutu však ukazují jiný obrázek. Tři roky po dokončení maturitního oboru pracuje přímo ve vystudovaném oboru přibližně 35 % absolventů, zatímco téměř 44 % už působí v jiné oblasti.
Neznamená to ale, že si vybrali špatnou školu. Spíše potvrzuje, že řada mladých lidí objeví své skutečné zájmy až během dalšího studia nebo prvních pracovních zkušeností. Kariérní cesta dnes zkrátka není lineární.
Na podobný trend upozorňuje také OECD ve své analýze zveřejněné v roce 2025. Organizace doporučuje, aby školy nevnímaly kariérní poradenství jako jednorázovou pomoc s výběrem profese, ale jako dlouhodobý proces, během kterého studenti poznávají své silné stránky, seznamují se s různými obory a učí se dělat informovaná rozhodnutí o své budoucnosti.
Důležitější, než rychlá specializace, je poznat sám sebe
Právě proto roste význam všeobecnějšího vzdělávání, které studentům ponechává prostor pro další rozvoj. Vedle gymnázií se zvyšuje také zájem o lycea a další studijní programy, které propojují kvalitní všeobecný základ s možností postupné profilace podle zájmů studenta.
Student může nastupovat na střední školu s představou, že bude právníkem, ale během několika let zjistí, že ho více baví ekonomie, informatika, psychologie nebo přírodní vědy. Jiný objeví talent pro podnikání, design nebo práci s lidmi až díky projektům, které by v tradiční výuce vůbec nezažil.
Nejde tedy o to oddalovat rozhodnutí. Jde o to vytvořit prostředí, ve kterém bude mít student dostatek zkušeností, aby se mohl rozhodnout správně.
Škola má připravovat na budoucnost, nejen na první zaměstnání
Vedle odborných znalostí dnes nabývají na významu také přenositelné kompetence, tedy kritické myšlení, schopnost učit se novým věcem, práce s informacemi, komunikace, spolupráce nebo efektivní využívání moderních technologií včetně umělé inteligence. Právě tyto dovednosti budou podle zaměstnavatelů rozhodovat o úspěchu absolventů bez ohledu na to, jakou profesní cestou se nakonec vydají.
Aspira: vlastní studijní cesta od prvního ročníku
Program Aspira na Fostra Gymnáziu je určen studentům, kteří chtějí získat kvalitní všeobecné vzdělání a zároveň aktivně ovlivňovat své studijní zaměření. Už od prvního ročníku mohou objevovat a rozvíjet oblasti, ve kterých vynikají, zkoušet nové obory a svůj směr postupně zpřesňovat.
Součástí programu jsou volitelné předměty, kariérní poradenství, mentoring i praktické zkušenosti. Studenti se mohou věnovat humanitnímu, přírodovědnému, IT, ekonomickému, jazykovému nebo uměleckému směru a ve třetím a čtvrtém ročníku se více zaměřit na maturitu a další studium.
Aspira tak studenty nestaví před jedno definitivní rozhodnutí na začátku střední školy. Umožňuje jim vlastní studijní cestu během čtyř let vytvářet, ověřovat a měnit podle jejich schopností, zájmů a budoucích plánů.
Zdroj: Fostra
https://www.protext.cz.
Často kladené otázky
Kolik uchazečů podalo přihlášku na střední školu?
Více než 156 tisíc uchazečů letos podalo přihlášku na střední školu.
Jaké dovednosti budou zaměstnavatelé oceňovat v příštích pěti letech?
Zaměstnavatelé budou oceňovat analytické myšlení, schopnost učit se novým věcem, adaptabilitu, práci s technologiemi a umělou inteligencí.
Jaký je podíl absolventů pracujících ve svém oboru tři roky po maturitě?
Přibližně 35 % absolventů pracuje přímo ve vystudovaném oboru.
Co doporučuje OECD ohledně kariérního poradenství?
OECD doporučuje, aby školy nevnímaly kariérní poradenství jako jednorázovou pomoc, ale jako dlouhodobý proces.